Snad cudnost evangelické mládeže ve způsobu, jímž sedm autorů píše ve sbírce Hrst, je jim společná. Patří to k evangelictví, které však zároveň hřeší statečně, a o to nevinněji se vyjadřuje o své víře.
Buď je poezie pravdivá, poctivá před Boží tváří, nebo to není poezie ani katolická ani evangelická. Umění se bez poctivosti k Pravdě neobejde, zajde na úbytě. Tam pak také patří!
Podle čeho však mladý člověk pozná, že je to poctivé, i kdyby byl evangelík? Umí být poctivý své individualitě, své originalitě? Vždyť i hereze má problém nalézt svou originalitu.
A ortodoxie to má v samém názvu, že ani originální být nechce. A tak ze světa mizí pramínky, kterými kdysi tekla čistá voda až k našim ústům, uším i duším. Kde je ten pramen čisté vody, bez něhož se poezie změní v zatuchlé nehybné vody stojatých předsudků i návyků, rýmů i rytmů, obrazů i představ, ba dokonce myšlenky? Nezmoudří tito mladí evangelíci a nezmizí tím i invence a inspirace? Nezahluší sami sebe vůči Duchu, který Boží přítomností dává růst i květ, kořeny i koruny života? Najde Syn člověka víru na zemi, až přijde?
Čím statečněji tato evangelická mládež hřeší, tím cudněji věří. Nestydí se za víru, ale s jejím vyznáváním spojují jednoslabičnost, či jen jedním slovem, veršem nahradí všeobsahující tři tečky, přesahující ustrnulý fakt.
Nápověda, narážka uvádí do života další větu právě jen jedním výrazným slovem či spojením. A tak mladí básníci se obrací spolu s Vlastimilem Třešňákem ke svému suflérovi i jeho svatyni, která je níže než nebe i jeviště lidských dějin.
Od nás starších, než je evangelická mládež, se očekává, že budeme zesilovat Boží buzeraci, jak ji známe z poezie Vratislava Brabence, evangelického bohoslovce a skrytě z písní Svatopluka Karáska. Budeme zesilovači mladých evangelíků a evangeliček, hříšnic a hříšníků, nebo před nimi jen němě zmlkneme, aby je bylo slyšet? Jako reproduktory. Nebo jsme jen skříně, které se staví ke zdi? Je tato zkušenost potřebná, nebo i jen předatelná?
Přepážka, překážka, bariéra mezi životem a poezií. Čím tedy žiji? Nadějí či předsudky? Tak se ptám. A almanach evangelické mládeže, Hrst, mi dává naději, že tato moje otázka nezmlkne, neoněmí.
Hrst, almanach evangelické mládeže, vydalo Bratrstvo a Biru, Praha 2013