Vážení bratři/sestry v synodní radě,

Číslo

v odpověď na náš dopis Židovským obcím se objevila jakási zprávička v EČČB 1997/14, str. 12. Na ni teď krátce odpovídám.

1. Dopis byl formulován třemi autory, nejde tedy o „dopis prof. Balabána“. Redukce autorů společného provolání na autora jediného je zkreslující, tak se dělo za zašlých totalitních časů. V. Tydlitátová se účastnila a účastní náboženského života židovské obce v Plzni. Činila tak spolu se svým zesnulým manželem J. Tydlitátem, který se snažil otevřít křesťanskou církev židovské synagóze a umožnit synagóze správněji pochopit náboženské směřování křesťanů. Jezuita Josef Blaha vede rozhovory o povaze židovství s rabíny a učenci mnoha zemí.

2. Souhlasím s tím, že „evangelium k antisemitismu nevede“, avšak některé zlomky literatury Nového zákona mají charakter či zabarvení antijudaismu. Ve svém základním směřování Evangelium Nového zákona vylučuje jakoukoli rasovou či náboženskou xenofobii. Svatost Písma svatého však nelze chápat plošně: Ke „zlatu zvěsti“ je někde přimísena struska „lidských nálezků“. Tím však není evangelium jako takové znehodnoceno.

3. Vyjádřili jste se „kriticky“ k našemu poukazu na neježíšovský (nekristovský) charakter některých novozákonních míst, zvláště z Janova evangelia. Náš postoj, tak tomu rozumím, vás rmoutí. Nás rmoutí to, že nejste s to chránit čest (duchovní tvář) našeho i vašeho Pána. Stačí vám, že znetvořující grimasa je v Písmu svatém. Svatost Písma je vám víc než svatost našeho Pána. Slova na adresu Židů „Váš otec je ďábel“ (J 8,44) nevyvěrají z Ježíšova ducha a stojí v cestě misionalitě Evangelia. Chceteli ono ostudné slovo pochopit kladně, necháváte na našem Pánu ostudný stín. To je osudný důsledek plošného pojetí reformační zásady „sola scriptura“.