Uprchlicí jsem byl a …

Číslo

(Sponzorace Sofije Hoxha)

Loňské zasedání synodu ČCE doporučilo sborům vstřícně a pozorně sledovat problémy uprchlíků. Ač dává materiál poměrně konkrétní podněty, kterým směrem aktivity napřít, přece asi leckde v církvi narazil na základní neporozumění – celá problematika se může jevit vzdáleně, jako „velký“ problém, se kterým my „malí“ něco těžko zmůžeme. Pocit odtažitosti je třeba prolomit. Pomoci mohou příběhy konkrétních lidí. Jedním z nich je kosovská uprchlice osmadvacetiletá Sofije Hoxha.

S rodiči a devíti sourozenci uprchla z hořící vesnice v Kosovu počátkem jara 1999. První útočiště našli v makedonském táboře pro uprchlíky, odkud se v rámci humanitární pomoci dostala rodina do střediska ministerstva vnitra ve Vidnavě na Jesenicku. I se když většina kosovských uprchlíků hleděla do své země co nejdříve vrátit, Sofije se rozhodla v ČR zůstat a studovat. Pobyt u nás totiž pochopila jako příležitost pokračovat ve studiu, které doma nebylo možné – v Kosovu byly státní školy zavřené od r. 1991. 

Rychle se naučila česky. „Moji rodiče se těžko smiřovali s myšlenkou, že se pokusím zde, v České republice o to, co mi doma v Kosovu nebylo umožněno,“ říká sama. M. Cholevová, bývalá ředitelka vidnavského humanitárního střediska, upozorňuje, že Sofijino rozhodnutí studovat u nás je výrazem cílevědomé snahy po vzdělání: „Od počátku 90. let toužila po studiu. Poměry v Kosovu jí to nedovolovaly, a tak chtěla odejít do zahraničí. Tatínek jí to však rozmluvil s tím, že se situace v Kosovu brzy zlepší… Sofije nevěří, že by se v dohledné době zlepšila natolik, aby se pro ni taková možnost doma otevřela.“

Ostatní uprchlíci se koncem září vrátili zpět do nejistých kosovských poměrů. Sofije zůstala, rozhodnuta studovat, i za cenu odloučení od rodiny a naprosto nejisté budoucnosti u nás. V té době byla už v kontaktu s pracovníky střediska Diakonie ČCE v Javorníku – Travné. Ti vypracovali projekt Sponzorace Sofije Hoxha. Jeho účelem bylo zajistit trvalé bydliště mimo utečenecký tábor ve Vyšných Lhotách, kde jinak čekatelé na azyl musejí setrvat, a vytvořit fond pomoci pro Sofiji, z kterého bude financován její pobyt během azylového řízení.

Sofije před vypršením dočasné ochrany koncem r. 1999 podala žádost o azyl. Doba řízení je v současné době prodloužená. Trvalé bydliště má zajištěno. V současné době navštěvuje přípravku a čekají ji přijímací zkoušky na Evangelickou akademii v Brně.

Lidí jako Sofije je u nás více. Účelem projektu není ze Sofije učinit mediální hvězdu. Projekt, týkající se jednoho konkrétního člověka však připomíná, že ve vztahu k běžencům jde vždy o nezaměnitelné příběhy konkrétních lidí. Čím více jich vystoupí z mlžné a anonymní uprchlické masy, tím menší bude i iracionální obava z cizinců, se kterou úspěšně manipulují jak vyloženě proticizinecká hnutí, tak mnozí naši zákonodárci a politikové.

Za použití projektové zprávy zpracoval Tomáš Trusina

Informace o projektu podají ručitelé E. Svobodová a A. Staněk, Středisko Diakonie Javorník-Travná, 790 70 Javorník, tel. 0645/440383.  Číslo účtu projektu: 5932150247/0100, var. s. SH2000