Vysočina je jednou z bájných pravlastí českého a moravského evangelictví. Krásná příroda, připomínající podhůří francouzských Alp, pohostinné evangelické sbory se slavnou minulostí tajného evangelictví a toleranční doby. Když se tu vzpomíná na „zlaté dobré časy“, je to přibližně doba do konce 2. světové války, kdy rázovití místní obyvatelé ještě žili pospolitě, navzájem si pomáhali a projevovali pohostinnost vůči příchozím, ať byli odkudkoliv. Není náhodou, že právě tady nalezl přátelské přijetí i romský uprchlík z koncentračního tábora v Letech Josef Serinek, který výrazně přispěl k rozvoji partyzánského hnutí na Vysočině. Příběhy „Černého partyzána“ zachytil a zpracoval do trojdílné knihy „Česká cikánská rapsodie“ historik Jan Tesař.
Odkaz Josefa Serinka i vysočinských obyvatel, přijímajících uprchlíky bez rozdílu původu, inspiroval Ondřeje Lišku k založení Iniciativy černého partyzána. K ní se postupem času přidal Zdeněk Serinek, vnuk Josefa S. a další členové Serinkovy rodiny. Já jsem jako farář pro menšiny zapojil část místních evangelíků. Na den republiky, 28. října 2021, pak začala ve Sněžném akce připomínající Serinka i „starou dobrou“ Vysočinu. V evangelickém kostele, zaplněném směsí návštěvníků i domácích – Romů a aktivistů, několika evangelických duchovních i členů místních sborů, připomněla Josefa Serinka místní farářka Martina Kadlecová, Ondřej Liška a Zdeněk Serinek. Shromáždění zakončila výrazná modlitba kurátora Pavla Konvalinky. Před kostelem jsme zasadili pamětní lípu, potomka Masarykovy lípy z Pražského hradu. Další cesta vedla za slunečního podzimního počasí divukrásnou Vysočinou – přes Krásné a Spělkov na evangelickou faru do Telecího. Cestou jsme obhlédli „partyzánskou fortifikaci“ – zbytky dvou bunkrů, a připomněli si také osud Boženky Hartmanové († 1945) z evangelické rodiny podporující partyzány, na jejíž památku byl ve stejný den zasazen dub v Proseči. Skoro na minutu přesně podle plánu jsme dorazili do Telecího. V Serinkově době tu na faře, jíž se přezdívalo „partyzánský hotel“, působil farář a Serinkův přítel Otakar Kadlec. Obsáhlý houf poutníků přivítal místní farář Jan Hrudka. Při bohatém pohoštění připomněl svou babičku Milenu Šimsovou a její knihu „Prošli jsme v jeho síle“ (Kalich 2003), popisující evangelický odboj v době Druhé světové války. Není náhodou, že Vysočině je v něm věnována obsáhlá kapitola… Jeden společný den nám dal zažít krásy Vysočiny i Serinkova příběhu, založeného na statečnosti a solidaritě. Příběhu romského partyzána, ale i všech, kteří mu pomáhali. A prožili jsme, že bájná Vysočina ještě žije.
Na Den reformace 31. 10. 2021.
Záznam https://www.romea.cz