V létě minulého roku zemřel ve věku osmdesáti dvou let maďarský spisovatel a aktivista romského původu Menyhért Lakatos. V přibližně stejné době nakladatelství Dauphin vydalo český překlad jeho nejznámějšího románu Füstös képek (Krajina zahalená dýmem) z roku 1975. Český čtenář se díky tomu může seznámit s autentickou podobou současné romské literatury.
Hlavní postavou obsáhlého Lakatosova románu je dospívající romský chlapec Něguš, který na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století vyrůstá v prostředí maďarské romské osady Cikánská Paříž. Na jedné straně je přitahován životem své komunity, jejími tradicemi, vášněmi a bídou. Zároveň je ale z tohoto rodného prostoru vytrhován školní docházkou a také rostoucí touhou po vzdělání. Nešťastná událost, při které chlapec hozenou podkovou vážně zraní obecního sluhu, je počátkem Něgušova vynuceného putování. Na útěku se dostává do prostředí jiné romské osady. Její obyvatelé na rozdíl od Něgušova příbuzenstva již docela ztratili smysl pro vzájemnou solidaritu. V osadě vládne násilí a opilecký rozklad všech tradičních zvyklostí romské komunity. V tomto neutěšeném prostředí se Něguš poprvé „ožení“ – zažívá svou první sexuální zkušenost. V kulisách tvrdého a nelítostného společenství prochází chlapec iniciací, po které se opět vrací do své domovské osady, aby zde zaujal postavení uznávané autority.
Lakatosova kniha nepřináší čtenáři objevné literární metody ani převratné narativní postupy. Něgušův příběh se odvíjí víceméně lineárně a autor vrství jednu epizodu za druhou jako nepřetržitý řetězec příčin a důsledků. V některých momentech příběh upomíná na putování antických hrdinů. Jindy zase obrazotvornost textu nabízí asociace s filmovým žánrem road movie. Tempo vyprávění je svižné (někdy až k nepřehlednosti) a výrazové prostředky naturalisticky odrážejí bídu, ve které tehdejší komunita maďarských Romů žila. Charakteristickým rysem Lakatosova stylu je doslovnost v popisech násilných a milostných scén, které vypravěč nijak eticky neposuzuje. Jazyk, který při tom používá, je barvitý, má realistickou sílu a životnost. Rozeznatelný je také vliv vypravěčské tradice, který je ostatně příznačný pro většinu romské literatury. Tím vším román připomíná literární pokusy s automatickým psaním, které se prosadily zejména v americké literatuře padesátých let minulého století.
Jedním z velkých přínosů Lakatosova románu je příležitost nahlédnout do autentického prostředí romské společnosti bez pachuti exotického romantismu. Kniha nepůsobí dojmem prvoplánové „obhajoby“ romské menšiny a jejího života, ani neupadá do mravokárného a kritického tónu. Za neobvyklými reáliemi je totiž především silný příběh hledání, bloudění a nacházení v putování dospívajícího muže.
Menyhért Lakatos, Krajina zahalená dýmem,
Přeložil Jiří Milan, Dauphin 2007, 383 str.