Jiří Šimsa, Mikrotenové pero
***
Dej mi život
uhas žízeň.
I kdyby teklo pivo
zahraď trýzeň.
Já nevybral si tento okamžik
už mnohokrát jsem mrkl
prosím Tě, nech mě žít
i kdyby se život zvrkl.
Smutek je v tom, co píšu
smutná je duše má k smrti
namrzlý sníh nevylížu
i kdyby šel stroj času naproti.
22. 7. 2008
***
Noční můra maluje obraz na strop
kaplička u Brťoví zůstává dál viset
pod kotlem zatop
náladu uhasí písek.
Nedomrlý obraz
nedomrlý život
nahotu vystav na mráz
nedůtklivé bude tklivo.
1. 8. 2008
***
Konec přístavního mola
konec města
konec schodiště zdola
konec kvasnic do těsta.
Začátek příběhu
začátek konce.
Co dát do běhu?
Nezlob se!
5. 8. 2008
Kuře
Klube se v klubu kuře ven
klove do klubíčka zobáčkem opeřeným
není to den, není to sen
skořápku polykám pohledem zmámeným.
Nejsem to já, kdo píše
fantazie se bije o své bytí
žádostivá cti ve své pýše
já sám chci jen býti.
Sám pro sebe, sám o sobě
duch můj má záduchu
nelapá po vzduchu, ne touha po hrobě
smutek nezná o své cti potuchu.
To šílenství není ve mně, ono má mě
smutek si nevymýšlím
jak rád bych radosti podal rámě
však odradí mě proluka pohledem bystrým.
Jak smetana, ve které plave salát
nejsem si tak jist tím, co mám rád.
Hudba je má přítelkyně
tou však nedám vale své vině.
10. 8. 2008
***
Žiju přítomností
ale zapomněl jsem jakou barvu měly vlasy rodičů
spokojenosti nemám stále dosti.
Život představuji si jako sled políčků
a nevím, kdo mě dnes hostí.
Domů dostávám se svazkem paklíčů.
I svou můru zamkl jsem si na zámek
a pak ji hledám a nabízím jí sladkost lízátek.
Vytrhni, vyrvi mě, vytáhni, Pane!
Když nedám si pozor, je to zmatek na zmatek
bolestné je tristní, jizva po ráně
traumata dědictví otců i matek.
11. 8. 2008
***
Štiplavý a hořký je tabák
to mám rád
tlustý a chlupatý je kabát
teplo je můj kamarád
Neumím psát než o vlastní osobě
promine mi, ten kdo je můj Pán
ten propustí mě, i kdybych byl vůči sobě ve zlobě
Fanfán tulipán, můj půlpán
Nadržuji si, konce není vidět
rád sebe rád, i kdybych si měl nasrat
tak se však můžu vyjadřovat jen v modlitbě
v té jsem svůj suverénní stát
13. 8. 2008
Bobr
Bobr na stromě
leze do vršku
prodává podomně
poslední kousek svršků.
Dívám se na něho shora
je jen stínem světla
po podlaze leze jak potvora
vyhodím ho i bez pometla.
15. 8. 2008
***
Znásilněná matka
za muže přijala svého Pátka
její muž hraje druhé housle
ale je otcem, i když z nouze
Syn je synem podle práva
zítra, včera i dnes
to je ta Boží smlouva
ty pohan to nestihneš.
Pán pánů a Král králů
nechtěné dítě
skutečnost si nemaluj
a zlatou rybku chyť do své sítě.
Popisuji to z odstupu
ani zlostí nedupu
i svůj hlas zadržel jsem
chci být svým vlastním pánem.
Panis et gladies
vytknou ti, zatknou tě, že se neraduješ
na pozounu neduješ
na bicí nebiješ.
Prožívám tak, že myslím
to však není správný způsob
v komoře syslí
v hlavě divokých koní dusot.
15. 8. 2008
***
Mamon mámí
Ónan onanuje.
Nejsme tu sami
uprostřed dračí sluje.
Kde je nouzový východ
kterým schodištěm se dát
konec je tvých výhod.
Pod prahem chudoby se nedat!
Samým mamonem
přestal jsem přemýšlet
nevstana, jsem nemocen.
Chorý je tenhle svět!
Ve slujích i v životě
nepomohou Okuje
okovaná bota na botě
Breeze nezaduje.
16. 8. 2008
***
22. 8. 2008 Umřel Honza Hrudka!
Kačer
(Petru Tureckému)
Houpeme se na kačeru
tam a sem, sem a tam
v naší cele na rozbouřeném moři
poddáváme se, vzýváme nevěru
nebude klid, dokud se nenamotám
zhroucený, zakuklený ve vlastním hoři.
23. 8. 2008
***
Více než křik je jen vzlyk
umřel národ náš
i víra v něj
To není panychida, prasečí ryk
horší než Jonáš
jedůvka jak oměj
23. 8. 2008
***
Žvejkám život jak syrové maso.
Nenoste mi placičky!
Nenoste mi vánočku!
Život mě srazil base-ballovou pálkou a pak řek: „No a co?“
schoval jsem se celý do myčky
a pozoroval vytékat močku.
Mám i nemám chuť na šprýmy
i když se rýmujou s rýmy.
Nemám chuť na hrátky a švandu.
Jen Bůh zná a ví
jak mé srdce odpoví
nikdo se to nedoví
je neklidné srdce vdovy.
Připadám si cynický
vycinkám si na vždycky.
Bože můj! Dej ať jsem lidský!
Svou starost dej do mé klícky.
26. 8. 2008
***
Zvečera navečer.
Hlas ze zešeřelého šera: jen se neposer!
26. 8. 2008
***
Červená je barva krve
rozkvete do růžova
i když byl hřích nejprve
neozve se vina znova
Zvon vin, vina slonovin
vzpomíná i ten, kdo byl vinen
Zapomínám i to, co vím
radši vinen, než omylem
27. 8. 2008