Spolek Slovo 21, který každoročně pořádá romský festival Khamoro a věnuje se dlouhodobě porozumění mezi Romy, cizinci a většinovou společností, založil před několika lety klub romských spisovatelů Paramisara. Sbírka patnácti povídek Fameľija nadevše (pro rodinu všechno) je plodem práce klubu. Autorkami povídek jsou výhradně romské ženy – muži prý do Paramisary ještě nenašli cestu. Povídky, většinou krátkého rozsahu, jsou pestré, mnohé romantické, s dobrými i špatnými konci, humorem i tragédií. Romská tradice je líčena někdy pozitivně (např. cesta z nanicovatých Čech za úspěšnými příbuznými na Východní Slovensko), jindy kriticky (tradiční svatební noc líčená jako strašidlo poletující kolem). Častým námětem povídek je romství a jeho důraz na rodinu, tradici a vztahy, ale i ne vždy úspěšný zápas o dosažení vlastních ideálů („Pane Bože, ty to vidíš, už i naše romské ženy si hrají na herečky, kam ten svět spěje…“). Hlavními hrdinkami povídek romských autorek jsou převážně ženy v různých rolích – milenky, manželky, maminky a často babičky. Jazykem povídek je obecná čeština, ale babičky a matky občas promluví i romsky (skoro vždy je romština také přeložena). Kulisami povídek je současný svět. Měnící se společenské řády, nástrahy i výhody moderního světa, přinášejí kromě větší míry svobody také úzkost z toho, jak život zvládnout, zvláště, když si člověk zkomplikuje cestu. Sborník povídek Fameľija nadevše lze doporučit těm, kteří se ptají na všeobecně lidské otázky, ale také zájemcům o současný život Romů u nás. Vzhled knihy dotváří nápadité ilustrace Ladislavy Gažiové.
Pracovní skupina pro Romy Ekumenické rady církví před nedávnem publikovala dopis, určený staršovstvům sborů „Romové jsou v kostele vítáni“. Jak toho dosáhnout? Jistě je to nesnadná, ale možná cesta. Přečtení si knihy povídek ze života Romek a Romů může být na této cestě prvním nesmělým krůčkem.
Kol., Fameľija nadevše, Slovo 21, 114 stran