Aktuální slovníček biblických pojmů
Hebrejský výraz Livjátán znamená původně asi zavinutec, stočenec, představovaný ve velkohadí podobě znázorňující moc chaosu, jehož sídlo je v moři (Iz 27,1). Řeckým adekvátem je Drakón = Drak, Saň (a jiná označení), v latině je to Leviathan (a jiná jména). ČEP přepisuje livjátan (s malým písmenem, neboť tento tvor-stvůra není Hospodinovým protihráčem), podobně kraličtí (ale s velkým L). V Bohem stvořeném světě bytují (dočasně) stíny předvěku (ne pravěku). Moře, symbol protihospodinovských mocností (čtěme žalmy, např. Ž 74,14, nebo novozákonní apokalypsu, např. Zj 20,13; 21,1) nebylo stvořeno, nýbrž soustředěno na jedno místo (Gn 1,9n); výšlehy chaotična a prazla zasahují do sféry nádherné stvořenosti, ale boží lid je má včas lokalizovat a zbavit je jedovaté démoničnosti, násilného chytráctví a chapadlovitého manévrování. S chaosem a jeho mocenskými a psychologickými kumšty skoncuje Bůh při vyhlášení úplně jiného (eschatologického) věku. Ve Starém zákoně nabývá politická drakonika podoby egyptské, babylonské, řecké a jiné. Čtěme knihu Daniel – Da 7 aj. Ale to chaotické „předstvořeno“ je i v nás; každý z nás musí svého livjátana ze sebe vymotat. Rabínská literatura pěstuje ráda své sci-fi: v Mesiášově době bude livjátán potravou blažených. Z jeho kůže bude vyroben stan pro vyvolené. Livjátán je permanentní ohrožení, není to však Ohrozitel, jímž je Satan, Ďábel a rulíková jedovatost neželených lidských provinění. Boží, někdy záhadná prozřetelnost dává „prachaotičnu“ jistou volnost, nechá ho dovádět a sama ty hry kryje (Ž 104,26 – podle K tu dovádí „velryb“).
1. Jsme živi zbožností Ž 1; Ž 23; Ž 119, ale i Pavlovým ujištěním, že „všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Ř 8,28). Ponurosti předsvětí a podsvětí nás duchovně nevychylují.
2. I hadí, zračité ponurosti, které ve své stočenosti na nás číhají, aby si na nás smlsly, nás de facto varují: pozor, podívej se za ty třetí dveře, není-li tam úkryt dravé zvěře.
3. Hospodin drží chaotično, i to specificky naše, na uzdě; vždyť ovládá moře zlomoci, smrti žalu a nostalgie, jež chce slíznout naši dušičku.
4. Buď veselá, věřící bytůstko, nakonec se dostane „maso zla“ i na tvůj budoucí stůl. Halelu Jah!