Jak mám mluvit s jehovisty?
Pokud na tuto otázku očekáváte seznam „argumentů“, které lze použít proti Svědkům Jehovovým a na obranu své víry, pak vás zklamu. Ne proto, že by nebylo možné vypočítat nejrůznější body, v kterých se tato organizace odklání od biblického křesťanství, ale proto, že uvádět tzv. argumenty Svědkům Jehovovým nemá podle mého přesvědčení v podstatě význam.
I když se totiž mnozí Svědkové budou snažit sami sebe přesvědčit, že ke svým názorům došli rozumovým studiem bible, ve skutečnosti se nikdy nikdo k této organizaci nepřipojuje z rozumových důvodů. Stejně jako u všech podobných organizací hrají pro připojení roli především motivy psychologicko-sociologické, tedy daleko více citové než rozumové.
Síla této organizace nespočívá vůbec v rozumových argumentech, které by opět bylo možné popírat jinými logickými argumenty. Přitažlivost této skupiny spočívá v její sociální působivosti, např. v tom, že se jí daří přesvědčit člověka, že právě oni jsou ti, kdo mají mezi sebou krásné vztahy, že jsou to právě oni, kdo jsou šťastní a mají vzorné rodiny. K tomu ještě vystupují jako mocná celosvětová organizace, která je schopná ochránit člověka od jeho osobních problémů, včetně hrozících katastrof provázejících konec tohoto světa.
K tomu je ovšem potřeba vytvořit náležitě silnou představu hrůz a utrpení, které jsou znakem současné doby. Člověk, který na tuto zjednodušenou dualitu přistoupí, volí útěk ze stresu každodenních problémů (náležitě a pravidelně povzbuzovaného články a školeními v této organizaci) do společenství a nauky, které mu dají zapomenout na tíživou realitu. Za tohoto stavu je člověk ochoten věřit čemukoli, co ho zbaví zodpovědnosti tíživou situaci nést. Tak jako alkoholik vypije cokoliv, jen aby unikl z reality, tak i člověk náležitě uvedený do stresu vezme za vděk jakýmkoli učením, které mu umožní z tohoto stresu uniknout.
Kromě toho není možné Svědka logicky přesvědčit, protože poznání boží pravdy u Svědků Jehovových přichází – podle základní poučky této organizace – vždy pouze z ústředí v Brooklynu, N. Y. Proto i kdyby některý z členů byl i nakloněn uznat nějaký argument za přesvědčivý, nemůže svůj názor změnit, pokud nedostane pokyn z vedení organizace.
Se Svědkem Jehovovým je tedy potřeba mluvit jako s člověkem, který má v životě nějaký problém, s nímž si neví rady a který místo aby ho vyřešil, zakrývá ho svou příslušností k této organizaci. Je třeba mu ukázat, že svět není zdaleka tak černo-bílý, jak jeho organizace učí, že i mimo organizaci žijí dobří a obětaví lidé, a pomoci mu nalézt odvahu žít v normálním světě, se všemi jeho klady i zápory.
Otázky pro ThDr Tomáše Novotného na téma „sekty“ zasílejte na adresu redakce.