V srdci Evropy, české země představovaly anomálii. Ne lehce, avšak přece jen vedle sebe zde žila většina podobojích, menšina katolíků, s významnými mocenskými posicemi, a zcela bezbranná Jednota bratrská. 1501 vyšel první bratrský kancionál a Lukášův katechismus, jenž se stal předlohou pro katechismus valdenských a v německém překladu se později hojně šířil za počátků Lutherovy reformace. Roku 1500 v Olomouci diskutovali členové Jednoty, Tůma Přeloučský a Vavřinec Krasonický, s papežským inkvisitorem Jindřichem Institoriem, autorem Kladiva na čarodějnice. Podivoval se, že nesdíleli jeho názor na tuto věc, i když, jak konstatoval, to byli jinak docela vzdělaní lidé.
Pro renesančního člověka bylo setkání s antickou kulturou podnětem k orientaci na vnější svět, chtěl ho poznat, ovládnout. To vedlo ke vzniku moderní přírodovědy i k neobyčejnému rozšíření pověrčivosti. Vědecké studium bylo pracné, slibnější se zdála cesta magie, astrologie, alchymie.
Starý Leonardo da Vinci byl současníkem mladého Michelangela a Machiaveliho. Tento pronikavý pozorovatel politiky vystihl přesně přednosti svobody, aby nakonec vzdal hold klamu a násilí. Do té míry podcenil, že člověk může prohlédnout lež a nedat se zastrašit.
Mravní rozklad papežské moci vyvrcholil za Alexandra VI. Místo něj vládl jeho syn, vévoda Césare Borgia. Benátský vyslanec roku 1500 psal o úkladných vraždách: celý Řím se třese, že bude vévodou zavražděn.
Ve Florencii, kde knížata z bankéřské rodiny Medici přála renesanci, obnovil republiku dominikánský mnich Savonarola. Pranýřoval zkaženost duchovenstva, pohanské umění, učenost. Skončil na hranici.
Likvidací poslední arabské državy na evropské pevnině a spojením Aragonie s Kastilií vzniklo Španělsko. Promyšlenou sňatkovou politikou získali po Nizozemí i tuto zemi Habsburkové. Nový režim, absolutismus, ponechal příslušníkům dosud svobodných stavů osobní práva, avšak bez možnosti zasahovat do politiky.
Objevné plavby, umožněné akumulací kapitálu v bankách, jako např. u augsburských Fuggerů, vrcholily. Zjistila se námořní cesta do Indie a existence Nového světa. Na americké civilizace, nacházející se na úrovni srovnatelné s orientálními civilizacemi asi o tři tisíce let dříve, španělští conquistadoři zatím nenarazili.
Po dobytí Cařihradu Turky, moskevská velkoknížata, nyní již carové, se pokládali za dědice Byzance: Byl první Řím, vládce světa, a ten padl. Cařihrad byl druhý Řím, a také padl. Třetím Římem je Moskva a čtvrtého nebude.