Tentokráte století přepřahalo doslova uprostřed proudu. Před osmi lety Goethe postřehl, že dunění francouzských děl ohlásilo začátek nového věku. Po čtyřech letech Beethoven zklamaně škrtne věnování své symfonie Napoleonovi, od nějž čekal, že z feudální Evropy vytvoří nový svět.
První konsul francouzské republiky ještě bojoval za dosažení míru, ve francouzských satelitních republikách, v Nizozemí, Porýní, Švýcarsku, v severní Itálii se místo stavovských výsad zaváděla občanská rovnost, náboženská svoboda, očkování proti neštovicím, veřejné osvětlení ulic.
Odolá však geniální vojevůdce pokušení využít skvělé armády revoluce k řešení problémů své země expansí? Napoleon Bonaparte zavedl policejní režim, veta po politické svobodě. Šlechtickým emigrantům povolil návrat, pokud uznali jeho vládu. Zabavené statky zůstaly novým vlastníkům. 1800 byla založena Francouzská banka, uzavřen konkordát s církví. Občanský zákoník zdůraznil svobodu osobní, zejména pak soukromé vlastnictví.
Rozehrávalo se tedy porevoluční dějství. Předchozí revoluce se chápaly jako vnějšími vlivy navozená nahodilost v zápasech o pravý charakter Obce Boží. V americké revoluci navíc s osvícenskou perspektivou nového světa rozumu. Tato vise osamocena, prozradila ve francouzské revoluci své meze. Rovněž tak představa Jean Jacques Rousseaua o člověku od přírody dobrém, který se může stát svobodným tím, že se ztotožní s obecnou vůlí lidu. – Těžko se prosazovala lidská práva ve společnosti více než století formované vystupňovaným absolutismem a protireformací.
Přísně racionalističtí revolucionáři jednali ve skutečnosti romanticky. V romantismus revoluce také vyústila. Jako konservativní reakce s únikem k přírodě, do soukromí, za minulostí nebo jako revolucionářství, pro nějž se revoluce sama stala předmětem kultu, spásným všelékem.
Nicméně více než celému nadcházejícímu století vtiskla ráz z osvícenství a z revoluce se odvíjející hnutí liberalismu, socialismu, nacionalismu.
V Anglii se rozvíjel průmysl. Wattova továrna v Birminghamu vyrobila roku 1800 svůj 500. parní stroj. Začínaly se stavět železné mosty, železné lodě.
Z celé té převratné doby o českém národě neslyšíme vůbec nic. Jako politický činitel neexistoval. Pouze se dozvídáme, že za tzv. helvetského spiknutí na Českomoravské vysočině muži odvedení k vojsku utíkali do lesů.
Na světě žilo na 900 milionů lidí. Končilo poznávání pobřeží světadílů, zbýval průzkum jejich vnitrozemí. Z měření v Peru byla odvozena metrická soustava. Nepochybovalo se, že z Evropy pocházející civilisace ovládne svět.