Před devíti sty lety

Číslo

Těžko říci něco nového o lidech žijících v bezdějinném kmenovém zřízení. Velké domácnosti (J. Patočka) asijských států zaznamenávaly změny v rámci svých systémů. Byzanc po vpádu Seldžuckých Turků ztratila Malou Asii. Zdejší ortodoxní – pravoslavná církev žila již odděleně vedle latinské církve římské. Zůstala vězet v caesaropapismu – propojení státu a církve, zatímco na západě papež rozvinul zápas o svobodu církve.

Probíhal ve formě boje o investituru – odporu vůči dosavadní praxi, kdy biskupy, včetně papeže, dosazoval panovník, císař. Již rozvinutí tohoto zápasu směřovalo k rovnováze sil mezi oběma hodnostáři, a tím k růstu šancí, že tu či onde najdou oporu ti, kdo chtějí dosáhnout vlastní svobody. Císař byl závislejší na podpoře německé šlechty, papež proti němu podporoval italská města.

Měloli se duchovenstvo těšit jistým právům, jež by panovníci musili respektovat, šlechta i města usilovala o totéž. Aragonští šlechtici přísahali svému králi: My, kteří jsme stejně dobří jako ty, přísaháme tobě, který nejsi lepší než my, že tě přijímáme za svého krále a pána, jestliže zachováš všechny naše svobody a zákony, ale když ne, pak ne.

V zápase o samosprávu proti pánu města, jímž byl na Západě zpravidla biskup, se měšťané sdružovali v komuny. V provolání komuny v Saint Quentin čteme: Přísaháme si mezi soudruhy vzájemnou pomoc, vzájemnou radu, vzájemné ručení a vzájemnou ochranu. Jednomyslně jsme se usnesli, že každý může vstoupit do obce, když se svou rodinou nám chce pomoci… Městské brány jsou každému otevřeny. My vezmeme spravedlnost do vlastních rukou.

Princip solidarity umocnilo dále cechovní zřízení městských řemeslníků. Vedle naturálního hospodářství nastupovalo hospodářství peněžní, trojhonný systém v zemědělství, středověká kolonizace, na níž se významně podílel nově založený mnišský řád cisterciáků, známý svou nechutí vůči nádheře, obrazům, uctívání svatých.

Došlo k první křížové výpravě, na Pyrenejském poloostrově probíhala reconquista – znovudobývání země na Arabech – Maurech.

To vše se dělo také roku 1101, ovšem jen na Západě. Střední Evropa o nových proudech ještě nevěděla, východní se vyčerpávala boji s asijskými nájezdníky.