V lednu 1649 byl popraven po veřejném soudním řízení jako tyran, zrádce a nepřítel lidu, král Karel I. Anglický parlament vyhlásil republiku, což odůvodnil zásadou, že lid je po Bohu původcem každé spravedlivé moci.
O vítězství parlamentu v občanské válce se zasloužil především Oliver Cromwell. Z puritánů vytvořil vojsko dobrovolníků, kteří válku proti králi chápali jako boj za svobodu a spravedlnost. Protože bojovali z vlastního přesvědčení, podřizovali se rádi rozkazům svých velitelů při výcviku i při manévrování v bitvě. Kázní si získali přízeň obyvatelstva, nerabovali.
Říkalo se jim armáda nového typu. Volení zástupci prostých vojáků se zúčastňovali porad velitelů i politických diskusí. Velitelé se vybírali podle svých schopností.
Puritánský básník John Milton psal: Dejte mi raději než všechny svobody svobodu bádat, mluvit a vyrovnávat se vším tak, jak mi velí mé svědomí. … Duch nesmí být zavírán do vězení. Nadešla doba, kdy je třeba svobodně mluvit a psát o veřejných záležitostech. Vítězem se beztoho stane jedině pravda.
Vítězství ve válce představovalo kritický okamžik – jak budou vládnout ti, kdo bojovali za svobodu? Nejradikálnější v armádě nového typu – levelleři – tvrdili, že žádný nemá nad druhým vládnout, pokud mu ten k tomu nedá souhlas a žádali volební právo pro všechny nezávislé muže.
Důstojníci chtěli omezit volební právo na více majetné, což schválil i Cromwell. Vojsko pak poslal do Irska. Z armády osvoboditelské, když v ní byly zlikvidovány demokratické pořádky, se stala armáda utlačovatelská.
Nicméně po všech peripetiích, po tzv. skvělé revoluci roku 1688, se Anglie stala parlamentní monarchií. Vznikl zde režim ústící za dalšího vývoje posléze v demokracii.
Jací lidé stáli u jejího zrodu, líčí ve svých Dějinách Anglie André Maurois: Po rozpuštění armády nového typu, její někdejší vojáci nedodali tulákům ani silničním lupičům jediného přírůstku. … Ani jediný z nich nebyl nikdy obžalován ze zločinu loupeže nebo krádeže. … Ve všech odvětvích počestných živností se jim vedlo lépe než ostatním lidem. … Každý pekař, zedník nebo forman, který se vyznačoval také zvláštní střídmostí a pilností, byl velmi pravděpodobně z bývalých vojáků Cromwellových.
V takovéto zemi mohl v následujícím století rozvíjet své teorie o neviditelné ruce trhu Adam Smith. V Turecku by asi přišel na cosi jiného.