7. března 1850 se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk.
Před 80 lety, roku 1920, vydal svůj válečný program, Nová Evropa, psaný na jaře 1918, po Velké říjnové revoluci bolševiků a za největší německé ofensivy na Paříž, jež přivedla Viléma II. na sám práh vítězství.
Již tehdy, ne až ve vzpomínkové Světové revoluci z roku 1925, Masaryk řekl své: Ježíš, ne Caesar! A pokračoval: Válka sama a její následky sblížily lidstvo: člověčenstvo je dnes organisovanou jednotkou… Jednotná organisace všech národů světa, celého člověčenstva je počátkem nové doby, v níž národové a celé lidstvo vědomě budou pokračovat ve svém vývoji…
Lidstvo nespěje k jednotvárnosti, nýbrž k jednotě. A právě osamostatnění národů umožní organickou asociaci, federaci národů, Evropy a celého lidstva…
V Masarykově myšlení to nebyla řeč o něčem, co nastupuje automaticky, nýbrž výzva využít šance. Před národy a lidstvem se rozevírají nůžky možných zisků a ztrát. Ví se o jednom i o druhém. Vědomě lze ovšem i zavřít oči a sunout se k hořkému konci.