Prohlášení 29. synodu ČCE k rasismu, nacionalismu a xenofobii vyzývá členy církve i veřejnost, aby bytostně odmítli rasismus… Dále říká: Měli bychom své odmítání dávat veřejně a přímo najevo a vyvozovat z něho praktické důsledky: hodnotit ve volbách politické strany podle toho, jak se stavějí k rasismu a ostatním projevům xenofobie, bojkotovat restaurace či plovárny, které na své zákazníky uvalují rasová omezení. Neměli bychom kupovat, natož doporučovat tisk a hudební nahrávky, které obsahují nesnášenlivost a rasistické narážky.
Je to všechno správné, ale zdá se mi to vzhledem k eskalaci studené občanské války mezi našimi Romy a majoritou málo energické. Podle mého názoru měl synod vyzvat k vytvoření „Ekumenického výboru pro etnickou toleranci“, který by k takovým akcím podněcoval a organizoval je. Tak se dnes podobné věci dělají, opravdu takový výbor ještě neexistuje?
Chápu, že to synod neudělal, protože neměl koho takovou prací pověřit, do takového výboru jmenovat. Zdá se, že každá schopná a ochotná ruka, noha i hlava v církvi je už víc než zapřažena. Ale také se tu možná projevil byrokratický centralistický duch (či jeho zbytky) v církvi. Bylo přece možno vyzvat – a s nadějí čekat, že tu a tam nějaká ta suchá kost…