Kdo hanobí ženy, má být zhanoben, praví mistři moudrosti. Jak je to s vámi, paní Smrti? Za vaše zpozdilé hanění žen, i když to bylo s jejich dovolením, se věru musíte hanbit,a paním musí být stydno. V spisech mnoha moudrých mistrů lze najít, že není-li někdo obdařen ženou, není obdařen blažeností; vždyť mít ženu a děti není nejmenší dílec časného blaha. Touto pravdou porazila moudrá a učená Filosofie útěšného Římana Boethia. Každý zkušený a přemýšlivý muž mi dosvědčí: není muže dobrých mravů, neřídí-li se mravy žen. Říkej si, kdo co chceš: mravná, sličná, cudná a na cti nedotčená žena je nad každou pozemskou rozkoš. Nikdy jsem také neviděl mužného muže, který nabyl vpravdě srdnaté mysli, aniž byl k tomu povzbuzen paní. Kdekoli se sejdou slušní lidé, vidíme den co den: na všech prostranstvích, na všech dvorech, na všech turnajích, na všech taženích vedou si nejlépe ženy. Kdo je ve službách paní, musí se střežit nehodných skutků. Šlechetné paní učí v své škole dobrým mravům a cti. Ženy mají v své moci pozemské slasti; způsobují, že všechno pěkné a zábavné na zemi se děje na počest jim. Hrozící prst čisté paní ztrestá řádného muže víc než veškeré zbraně. Lichotky stranou, řečeno stručně: oporou, pevností a rozmnožitelkou všeho na světě jsou šlechetné paní. Leč ve zlatě bývá olovo, v pšenici koukol, mezi různými mincemi okuj a mezi ženami neženy; ty dobré však ať za špatné netrpí: tomu věřte, svárlivá odpůrkyně!
Jan ze Žatce, 1401/p>