O Memorialu a ruských protiválečných protestech. Rozhovor s Alexandrou Skorvid

Číslo

Právě před rokem dostala Nobelovu cenu míru ruská organizace Memorial (v té době už přes rok v Rusku soudně zakázaná). Cenu dostal Memorial společně s běloruským bojovníkem za lidská práva Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. S představitelkou české pobočky Memorialu Alexandrou Skorvid jsme probírali především otázky kolem protiválečných protestů v současném Rusku.

Můžete připomenout, čemu se organizace Memorial věnuje?

Sdružení Memorial, jež vzniklo v Sovětském svazu na konci 80. let, se zabývá studiem politických represí v SSSR a v současném Rusku. Přispívá k morální a právní rehabilitaci osob podrobených politickým represím, provádí archivní výzkum, analyzuje a zveřejňuje informace o porušování lidských práv. Memorial se věnuje také osvětové činnosti: vydává knihy, organizuje veřejné akce, pořádá výstavy a konference.

Na přelomu let 2021–2022 byla v politicky motivovaném procesu soudně zakázána činnost dvěma největším pobočkám Memorialu (Mezinárodní Memorial a Lidskoprávní centrum Memorial). Memorial je ale sítí organizací, hnutím sdružujícím podobně smýšlející lidi. Proto se ruským úřadům nepodařilo Memorial zcela zničit, i když se o to velmi snažily.

V současné době organizace Memorialu fungují v řadě ruských měst, ale také na Ukrajině a v Evropě, včetně České republiky.

Čím se zabývá česká pobočka Memorialu?

Česká pobočka Memorialu byla založena v roce 2016. Usilujeme především o to, aby se o Memorialu, jeho hodnotách a činnosti dozvědělo co nejvíce lidí v České republice. Situaci v Rusku (především co se týče aktivit Memorialu a represí, kterým čelí opoziční aktivisté v Rusku) proto bedlivě sledujeme a zpracované informace české veřejnosti přinášíme na našich webových stránkách, na našem Facebooku a také formou newsletteru (adresy viz inf-box na konci rozhovoru, pozn. red.). Pořádáme také veřejné akce, především diskuse se zaměstnanci Memorialu v Moskvě, kteří byli nuceni emigrovat z Ruska kvůli hrozbě trestního stíhání.

Podílíme se také na dvou mezinárodních projektech Memorialu: jeden se jmenuje „Hlasy války“ a přináší české veřejnosti informace o ruských válečných zločinech na Ukrajině; v rámci druhého projektu pravidelně překládáme do češtiny přehledy protiválečných protestů, které v Rusku stále probíhají. Tyto přehledy sestavují dobrovolníci z ruského Memorialu a jako hlavní zdroj informací jim slouží kanály na Telegramu.

Další důležitou částí naší činnosti je pořádání akcí na podporu politických vězňů v Rusku a Bělorusku. A samozřejmě se také snažíme pomáhat našim kolegům z Memorialu, jak jen to jde.

Je o informace o protiválečných protestech v Rusku zájem ze strany zdejších médií či politických představitelů?

Ano, o toto téma je jistě zájem. Například informace o ruských protiválečných protestech zveřejňuje ve spolupráci s Memorialem ČR portál HlídacíPes.org a s prosbou o komentář koordinátory projektu v ČR a v Rusku několikrát kontaktovaly i další média, například Rádio Svobodná Evropa. Situaci kolem ruských protiválečných protestů sledují také představitelé české politické scény, zejména platforma Přátelé svobodného Ruska. Zároveň je zřejmé (a naprosto správné), že největší pozornost média věnují situaci na samotné Ukrajině a strašným důsledkům ruské invaze.

Někdy se zdá, že média jako rozhodující okolnost pro posuzování ruské společnosti zdůrazňují její pasivitu a konformitu (podle některých informací podporuje napadení Ukrajiny 60 a více procent obyvatelstva RF). Dokonce i podle informací na stránkách Memorialu mají protiválečné protesty v Rusku především individuální charakter. O čem to podle vás svědčí?

Ruská společnost jistě nese zodpovědnost za to, že není dostatečně aktivní v odporu proti zločinům, které páchá ruská vláda a ruská armáda. Zároveň je důležité si uvědomit, že každý, kdo protestuje proti válce s Ukrajinou nebo obecně proti ruské vládě, je v současném Rusku vystaven velkému nebezpečí: Nemluvíme jen o výhrůžkách ze strany prokremelských aktivistů a pokutách, ale především o reálných trestech odnětí svobody. I za těchto podmínek se mezi občany Ruska najdou tací, kteří se nebojí Ukrajinu podporovat. Ano, tyto protesty mají individuální, nikoli masový charakter. Proč tomu tak je, je samostatné a složité téma. Nicméně závěr je jasný: Ti, kteří nesouhlasí s politikou své země, potřebují ještě větší odvahu, aby otevřeně vyjádřili svůj názor. V Memorialu se domníváme, že tito stateční lidé si zaslouží pozornost zahraniční veřejnosti.

Dá se zjistit či odhadnout, jaký tyto protesty mají dopad na tamější veřejnost?

Nedokážu to říct s jistotou, nechala bych to spíše na sociology. Ale naše přehledy ruských protestů určitě pomáhají utvořit si obrázek o vnitřní dynamice ruské společnosti ve válečné době a někdy se jedná o velmi zajímavé postřehy. Válku například začínají postupně kritizovat i ti, kteří dříve politiku ruské vlády podporovali. Například bývalý ředitel vojensko-patriotického klubu v Tambově Oleg Borisenko válku proti Ukrajině otevřeně odsoudil a vyjádřil podporu ukrajinské armádě a ruským politickým vězňům. Momentálně čelí trestnímu stíhání za údajnou diskreditaci ruské armády.

Hraje v motivaci protestujících roli např. křesťanské přesvědčení?

Ano, podle informací z publikovaných přehledů v ruských protiválečných protestech hraje roli i křesťanské přesvědčení: V ulicích ruských měst se objevují graffiti s nápisy „Nezabiješ“, petrohradský umělec vano_bohomaz u příležitosti velikonočního týdne vytvořil dílo s názvem „Odpusť jim, neboť nevědí, co činí“, kde vyobrazil ukřižovaného Krista; svůj nesouhlas s válkou proti Ukrajině vyjadřují mimo jiné i ruští faráři. Například v květnu 2023 církevní soud zbavil kněžství moskevského faráře Ioanna Kovala, který byl obviněn z toho, že svévolně změnil text modlitby ruského patriarchy Kirilla „Za Svatou Rus“, když v ní nahradil slovo „vítězství“ slovem „mír“.

Při rozhovorech s Ukrajinci se někdy zdá, že nenásilné protesty v Rusku bagatelizují. Víte např. zda a jaký ohlas mají na Ukrajině samotné?

Po začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajinci očekávali od ruských občanů masové protiválečné protesty a byli pochopitelně zklamáni, když k velkým protestům nedošlo. Zároveň si ale mnoho Ukrajinců váží těch Rusů, kteří proti válce opravdu protestují a jsou za to pronásledováni. Přehledy ruských protiválečných protestů překládají dobrovolníci z Memorialu také do ukrajinštiny a jsme velmi vděční, že naši ukrajinští kolegové z Charkovské lidskoprávní skupiny tyto materiály přetiskují na svých webových stránkách a pomáhají tak tyto informace šířit i v ukrajinské společnosti.

Informuje Memorial i o zbězích z ruské armády?

Čím déle trvá ruská válka proti Ukrajině, tím více ruských vojáků v ní odmítá bojovat. Součástí pravidelných přehledů ruských protiválečných protestů, které dávají dohromady dobrovolníci z Memorialu v Rusku, je rubrika „Odmítli bojovat“, která stručně informuje právě o takových případech.

Podáváte či evidujete podněty, aby byl těmto zběhům přiznán status politicky pronásledovaného uprchlíka?

Memorial ČR se tou problematikou nezabývá, nemáme kapacitu na to, abychom se věnovali každému konkrétnímu případu a rozhodovali, zda daná osoba splňuje podmínky pro udělení azylu. Navíc většina lidí, kteří odmítli bojovat proti Ukrajině a o nichž v rámci našeho projektu informujeme, skončí v ruském vězení. Jistě existují případy, kdy dezertéři z ruské armády získali politický azyl v evropských zemích. Pokud je mi ale známo, sdružení Memorial se na tom nepodílí.

Jak mohou občané ČR podpořit pronásledované a vězněné protiválečné aktivisty v Rusku?

Nejjednodušší způsob, jak podpořit vězněné protiválečné aktivisty v Rusku, je jim napsat dopis nebo alespoň podepsat pohlednici. Taková jednoduchá gesta podpory mají pro politické vězně velký význam, protože jasně ukazují, že se na ně nezapomnělo. Dopisy jsou často také jediný způsob, jak se dozvědět, co se děje za zdmi vězení.

V Memorialu ČR pořádáme pravidelné workshopy, kde se dozvíte více o problematice politického vězeňství, o osudech uvězněných a o pravidlech, jak napsat dopis do ruského vězení. Sledujte aktuální informace na našem Facebooku, kde o našich akcích včas informujeme.

Otázky připravil Tomáš Trusina

Kontakty na Memorial v ČR

web: 

https://memorial-czechia.cz/cs

Facebook:

https://www.facebook.com/memorialCR

newsletter:

https://1url.cz/Iuqsj

Hlasy války:

https://www.memorial-czechia.cz/cs/projekt/hlasy-valky

Přehled protiválečných protestů v Rusku:

https://memorial-czechia.cz/cs/projekt/protivalecne-protesty-v-rusku/novinky