Ve čtvrtek 9. listopadu 2000 při šedesátém druhém výročí Křišťálové noci, v níž nacisté v Německu, ale i v zabraném českém pohraničí v roce 1938 vypalovali synagogy, byla v Liberci slavnostně otevřena nová synagoga. Má trojúhelníkový tvar jednoho cípu Davidovy hvězdy a architektonicky zasahuje do nově vybudované Euroregionální knihovny, která byla otevřena týž den. Spojením synagogy s knihovnou byla vyjádřena spjatost židovství s kulturou. Po obvodu synagogy běží hebrejsky napsaný text Jonášovy modlitby (2,2–2,10). Liberecká synagoga je první nově postavenou synagogou v České republice od konce války. Vážíme si tohoto cenného přístupu našeho města i všech zúčastněných k židovské otázce po tragédii Židů za druhé světové války způsobené hitlerovským antisemitismem.
Slavnost byla zahájena přinesením Tóry (pěti knih Mojžíšových) ve dvou svitcích, které byly uloženy do schrány na čelní stěně synagogy, obrácené směrem k Jeruzalému. Byly proneseny pozdravy a projevy. Bylo připomenuto, že před válkou žilo v Liberci 1300 Židů, z koncentračních táborů se jich vrátilo 38. Vrchní rabín Karol Sidon z Prahy promluvil o svrchované autoritě Tóry a připomněl svatyni svatých v někdejším jeruzalémském chrámu, která tam stále duchovně jest a opět tam bude skutečně, až bude při příchodu Mesiáše Chrám znovu vybudován. Shromáždění oslovila rovněž izraelská velvyslankyně J. E. Erella Hadar a další hosté. Následovala hebrejsky mluvená bohoslužba vedená vrchním rabínem. My hosté jsme seděli na galerii, která se trojúhelníkovitě zvedá okolo vlastního shromaždiště, a pozorovali jsme slavnost šikmo sklopenými průzory ve stěně zhotovené z dřevěných břeven. V jednom rohu galerie jsou umístěny kameny z původní liberecké synagogy zničené nacisty. Na stěnách galerie byly vystaveny obrazy malířky Hoškové, která byla jako dítě vězněna v terezínském ghettu. Po slavnosti byli všichni pozváni k pohoštění jídly košer (čistými podle židovských předpisů). Dále jsme se zúčastnili slavnostního otevření zmíněné Euroregionální knihovny, obrovské moderní stavby, která se teprve zaplňuje knihami a dokumenty, mimo jiné také knihami zvanými „sudetika“, z dědictví sudetských Němců, kteří byli po válce vysídleni.
Židé žili v Liberci od poloviny 14. století. Roku 1582 uprchlo šedesát židovských rodin z Prahy do Liberce kvůli morové nákaze. Později se zde Židé věnovali obchodování s textilem. Kvůli konkurenci mezi křesťanskými a židovskými obchodníky liberecká městská rada v roce 1776 na návrh děkana Topiczowského rozhodla, že žádný Žid nesmí být v Liberci v sobotu a v neděli, ve všední dny jim bylo obchodování povoleno. Od roku 1787 se žádný Žid nesměl v Liberci usadit natrvalo. Přesto počet Židů v Liberci vzrůstal. Zřídili si i veřejnou židovskou kuchyň. To pobouřilo hraběte Clam-Gallase z Černous tak, že v roce 1799 nařídil magistrátu vyhnání všech Židů do 48 hodin s doloženým seznamem. Magistrát jim to sdělil, ale čtrnácti obchodníkům s textilem udělil výjimku. Měli povolen dočasný pobyt bez rodin do odvolání. Později jim byla povolena i židovská kuchyň, ale nesměla být u kostela. Císař František Josef I. zákonem poskytl Židům větší svobodu. V roce 1861 zde bylo 30 židovských rodin a měli svou modlitebnu. V roce 1863 byl založen židovský náboženský spolek a v roce 1877 židovská náboženská obec. Zdejší židovský hřbitov byl zasvěcen rabínem z Mladé Boleslavi 20. dubna 1865. Později byl rozšířen a v roce 1900 byla při něm postavena kaple. Koncem století mělo zdejší židovské společenství 1007 členů. V letech 1887–1889 byla postavena podle plánů dvorního rady Königa z Vídně synagoga ve stylu ranné renesance. Postavila ji liberecká stavební firma Sachers a Gärtner. Vysvěcena byla 24. září 1889 za přítomnosti libereckých radních, vojska, katolických a evangelických církevních představitelů. Varhany dodala firma Rieger z Krnova podle plánů Gustava Albrechta z Žitavy. Synagoga stála v Liberci 49 let do nacistické zkázy v roce 1938. Židovský hřbitov zůstal nedotčen. V roce 1927 byl na něm odhalen pomník 18 židovským mužům padlým v první světové válce. Jsou na něm hroby galických uprchlíků z téže války a hrob jedenácti žen, které byly jako zajatkyně v německém pracovním táboře za druhé světové války v nedaleké vesnici Bílý kostel. (Podle článku E. Weitzenové, 1969.)
Vážíme si toho, že ve středu města Liberce nedaleko radnice a divadla dnes stojí nová židovská synagoga spjatá s knihovnou. Po strašlivé hanbě antisemitismu toužíme po upřímném přátelství Židů a nás všech a po poctivém dialogu a spolupráci všech se všemi v lásce a úctě.