(jejím opakem je pokrytectví) od nás požaduje, abychom nečinili nic na oko, licoměrně, okázale a jen tak, aby se neřeklo, nýbrž abychom vše dělali upřímně, podle pravdy a s dobrým svědomím. Tak bychom i tehdy, když se nemáme na pozoru, zůstali bez poskvrny a bez úhony. Aby k tomu došlo a abychom se přiblížili naplnění, musíme být svědomití, abychom nikdy vědomě a úmyslně neopomněli nic, byť sebenepatrnějšího, co se podle našeho názoru má stát. K tomu cílí výroky filosofů, zejména Seneky.
Zásada první. Lepší je něčím být než zdát se tím být. Být uvnitř je více než být navenek. Třebaže to nikdo nevidí, třebaže bychom to mohli utajit před bohy i lidmi (Cicero). Je třeba žít tak, jako bychom žili všem na očích. Je třeba myslet tak, jako by nám někdo nahlížel do srdce. Vždyť co je platné, je-li něco skryto před lidmi? Bohu není nic uzavřeno (Seneka v listě 84 i jinde). Žij s lidmi tak, jako by to viděl Bůh, a s Bohem mluv tak, jako by to slyšeli lidé (list 10). Není-li ctnost upřímná, zjevně hyne, takže i dobré dílo přestává být dobrým (Seneka, list 96).
Zásada druhá. Dobro se musí konat zdarma. To znamená tak, aby člověk nevyhledával jiný prospěch než být dobrý. Ctnost sama si je tou nejvyšší odměnou. Ten, kdo chce svou ctnost veřejně ukazovat, neusiluje o ctnost, nýbrž o slávu. Ctnost je však často nutné si podržet spolu se špatnou pověstí.
Ctnost se odvděčila každému člověku, za života i po smrti, jen když se jí držel s dobrým úmyslem, jestliže se nepřikrašloval a nepřizdoboval, ale byl naopak vždy stejný, ať už se zdálo, že je takový podle oznámeného úmyslu, nebo bez přípravy a znenadání. Předstírání nepřináší žádný užitek, jen málokoho ošálí na povrchu lehce nalíčená tvář. Pravda je vždy po všech svých stránkách stejná. To, co je klamné, nemá v sobě nic pevného. Lež brzy vysvitne, jestliže se pustíš do pečlivého zkoumáni (Seneka,list 80).
J. A. Komenský, Pansofia, Svoboda 1992, sv. II, s. 244