Neznámý misionáři,

Číslo

Už dlouhé měsíce (možná pár let) od Tebe dostávám tlusté obálky s všelijakými tiskovinami jedné dosti známé církve. Zpočátku jsem byl potěšen, že někomu záleží na mé pravé víře a nelituje poštovného, aby mi zprostředkovával svůj ústav spásy. Dnes již potěšen nejsem, naopak – mám chuť ohlásit Tě policii. Tvé tučné zásilky, skrývající vedle zajímavých časopisů i neuvěřitelné škváry, bývají totiž pravidelně opatřeny známkou v hodnotě 4,60 Kč. Protože váha Tvých obálek je vždy značná, účtuje si pošta doplatek běžně 15–20 Kč. Vezmu-li v úvahu, že na mou spásu myslíš v průměru jednou až dvakrát týdně, pak mi vychází, že vědomě okrádáš poštu o 1.000 až 1.500 Kč ročně. Anebo snad, křesťane, počítáš s mou finanční spoluúčastí? Chceš mě snad svou misií časem zruinovat? Anebo poškodit mou pověst u poštovního úřadu? Kdybys aspoň, srabe, uvedl zpáteční adresu!

Vadí mi, že kradeš – nevím, jestli je to u Tvé církve běžné. Každopádně už několik měsíců Tvé obálky vůbec neotvírám, nepřijímám, nevnímám. S poštou to mám zařízeno dobře, ale Tvůj ústav spásy, zbožný anonyme, je mi podezřelý víc než kdykoli předtím.

poštám zdar!