PKP 1/08: Kazatel 1,2 v překladu Jáchyma Gondáše
2 Mlha mlh, řekl kazatel, mlha mlh, a všecko mlha.
Před krátkým časem na tomto místě vyšel překlad úvodních slov knihy Kazatel, ve kterém se jeho autor, Milan Balabán, soustředil především na zvukovou stránku textu. Při snaze o zachování zvukomalebnosti originálu předložil hned několik návrhů k možnému překladu. Poetická a inspirativní imaginace Milana Balabána mě osmělila, abych připojil ještě jeden pokus.
Ekumenický překlad na specifickou zvukovou podobu originálu víceméně rezignoval ve prospěch významu. Kralický překlad pro změnu použitím slova marnost poněkud unáhleně interpretuje veškeré lidské jednání jako marné a bezcílné.
Při pokusu o překlad tohoto biblického verše je také nutné podržet na paměti, že se verš objevuje jako určitý refrén v průběhu celé knihy. Dostává se tak do různorodých kontextů, ve kterých musí být zachován jeho jednotící smysl.
Ve svém pokusu jsem se snažil využít spojení hlásek h a l, tak, jak se s nimi setkáváme v originále. Není náhodné, že se tyto hlásky v různých jazycích často vyskytují v textech dětských ukolébavek. Stačí připomenout naše známé „halí belí“. Kombinace h a l utišuje, konejší, zahaluje do měkkého závoje hroty a hrany každodennosti. Jako vhodné slovo k zachycení tohoto obrazu jsem zvolil mlhu, která ostatně koresponduje s významem hebrejského h-v-l. Slovo mlha nenese zřetelné kvalitativní hodnocení, jako je tomu v případě slova marnost. Zachovává přitom motiv pomíjivosti, nestálosti. Mlha zastírá výhled a odebírá tak lidskému životu jasnou intencionalitu.