Lukášovo vyprávění (10, 38–42) uvádí pouze, že „Marta měla plno práce, aby ho obsloužila“. Teprve postbarokní humanisticky zaměřený autor Karel Čapek se zabýval podrobněji otázkou, jak a čím chtěla Marta hosta obsloužit. Čapkovy sympatie jsou na straně Marty. Marie, která podle Lukášova podáni „volila dobře“ a „vybrala si to, oč nepřijde“, když si učednicky sedla k nohám hostovým a poslouchala jeho slovo, vyjde Čapkovi jako exaltované třeštidlo, které na hosta kuli černé oči.
Je zřejmé, že o dortíky jde už v 2. Samuelově (6, 19). Nový překlad je uvádí jako „koláče datlové a hrozinkové“ a v tom se podobá David sousedním vladařům, kteří při různých příležitostech rozdávali takové dortíky, zatímco římští císaři jen chleba, ale zato hry! (Panen et circenses).
V Písni písní překládají Kraličtí dortíky slovem „flaše“ (2, 5), ČEP přesněji „koláče hroznové“. Byli obvyklé na svatbách. Přimíchávalo se afrodizianikum rostlinného původu.
U nás by byly Martiny dortíky nejblíže středočeským „oříškovým řezům“. Místo malinové či ostružinové zavařeniny se užívalo ovšem datlové, popřípadě slisovaných, sušených datlí, před použitím včas máčených. A ovšem se užívalo místních oříšků (například ricinových, Jonáš 4,6.7.9.10 aj.), podobných spíše našim lískovým než vlašským nebo středočeským jedlým kaštanům.
A recept? Vezmeš půl logu mouky kukuřičné (1 log = 0,547 litru), půl logu mouky pšeničné, méně než půl logu zcukernatělého medu, půl logu čistého olivového oleje (lisovaného do podzimní rovnodennosti), 3 žloutky, na špičku nože drcené nebo tlučené vanilky, hrst hrozinek a špetičku soli. Uhněteš těsto a rozválíš je na placku či na menši placky. Upečeš je jen na půl.
Včas připravíš polevu, ušleháš ze tří nebo čtyř bili“) sníh a do něho vmísíš asi 20 rozemletých oříšků, půl logu javorového cukru nebo půl logu zcukernatělého medu. Polevou pokryješ placku či placky, přizdobíš mandlemi a dáš dopéci, nejlépe do již vychládající pece na pečeni chleba. Krájíš až po vychladnutí.
Recept na zhotoveni Martiných dortíků nám ukazuje, v čem byl základní problém střetu Marty s hostem. Ten měl neodkladný životní úkol: vyřídit své poselství a do svátků dorazit do Jeruzaléma. Martina vlídnost a přívětivost se promítla do zárodku jakéhosi kultu osoby či osobnosti, s nimž pak zápasily křesťanské sbory po staletí a zápasí dodnes. Marta chtěla hosta uctít buď moučníky královskými nebo dortíky svatebními a tím ho upoutat k Bethanii. Z eschatologického pohledu to bylo snažení předčasné. Na svatební nebo královskou hostinu bylo ještě brzy.
Marie správné pochopila spěch a záměr vyložit uložené slovo a kvapit dále. Již poskytnuté pohoštění považovala za dostatečné. Její učednický postoj host schválil i pochválil.
(Recept vypracován pro vzácnou umělkyni v tomto oboru, Lídu Krausovou)