Vyslovíme-li slovo Libštát, představíme si jeden ze sborů Libereckého seniorátu. Mezi faráři a některými laiky však toto označení vyvolá představu spontánního setkávání po dobu téměř třiceti let.
Snažili jsme se být pospolu z různých míst republiky, někdy s občasnou účastí zahraničního hosta. Věnovali jsme se studijním textům, které nebyly k dispozici z důvodů cenzury či proto, že jejich autoři byli v nemilosti státní správy, a pořizovali jsme překlady bohoslovců, jejichž studie jsou dnes volně ke koupi v knihkupectvích. Část času setkávání jsme dali možnost k rozhovoru o záležitostech církevních a politických. Ti, kteří „vypadli ze hry“, tj. duchovní bez státního souhlasu, tu měli příležitost něco povědět skupině lidí, která jim naslouchala. Pamatuji se, jak jeden farář označil tuto možnost za výjimečnou, sváteční. Ti z kotelen mohli posloužit kolegům a kolegyním v přehršli jejich církevních aktivit. K setkáním vždy patřily bohoslužby s kázáním místního či jiného duchovního.
Proč zrovna označení Libštát? Protože při setkání na faře tohoto sboru došlo k návštěvě církevního tajemníka s doprovodem policie a shromáždění bylo rozpuštěno. Po roce 1989 jsme vedli rozhovory o tom, zda máme zůstat při označení Libštát, či volit jiné – Polibštát. Nemám na to vyhraněný názor. Myšlenka, že se nyní, v době svobody, nepotřebujeme scházet, se nepotvrdila.
Pozvání trvají a účastní se jich lidé tří generací, což je dáno tím, že my zakladatelé jsme zestárli. Pořad je ustálený. Začíná se v 21 hod. v neděli, to už dorážejí i ti, kteří kážou také odpoledne. V poměrné svěžesti vyslechneme úvodní referát. Po 23. hod se hovoří o aktualitách a místní duchovní má možnost vyprávět o svém sboru, z čeho má radost, s čím si neví rady atd. V pondělí v 9 hod jsou bohoslužby a v 10 hod. další část programu. Obědem končíme a rozjíždíme se domů.
Scházíme se na chalupách či farách střídavě v Čechách a na Moravě, ubytování je prosté, strava jednoduchá podle invence hostitele či hostitelky. Zpravidla guláš.
Naposledy jsme se sešli v Třebenicích 26. a 27. března. Miloš Rejchrt promluvil o veřejných médiích, jejich vlivu a potřebě nezávislosti. Jana Tožičková navázala na jednání farářského kurzu s tématem Postavení farářky ve sboru. V pondělí kázal Jan Keřkovský a paní Dana Němcová nás uvedla do problematiky přetěžké, když se věnovala postavení a situaci uprchlíků v naší zemi.
Příští setkání připravujeme do Telecího na 29. a 30. října s tímto předběžným programem: Výzva francouzského protestantismu (Jan Keřkovský, Miloš Rejchrt, Vojen Syrovátka), o Bosně, situaci a perspektivách promluví Václav Hurt, kázat bude domácí Anička Lavická. Téma Proměny sborů Poličského seniorátu v posledních šedesáti letech uvedou místní správci sborů.
V zastoupení této ne příliš organizované pospolitosti si Vás dovoluji pozvat.