Můj spolužák sedmého dne a kolega ve farnosti Dušan Kučera má spadeno na rockovou hudbu. Ve Znamení doby č. 2/1991 ji všechnu nacpal do jednoho pytle, opatřil nálepkou SATAN a odkopl na hnojiště. Provedl to za pomoci zahraniční publikace způsobem natolik tendenčním, že si jeho článek může rocková historiografie směle zařadit hned vedle článků soudruha Krýzla v Tvorbě, který neblahé paměti postupoval obdobnou metodou, pouze nálepka namísto SATAN zněla REAKCE.
Nejsem Josef Vlček, abych sepisoval obsáhlou apologii rockové hudby, jenom jsem si na článek Dušana Kučery vzpomněl při benefičním koncertu The Simple Truth (Prostá pravda), uspořádaném na pomoc kurdským uprchlíkům a přenášeném televizí do celého světa, včetně Československa. Během pěti hodin rockeři jenom v Londýně (konečná cifra bude několikanásobné vyšší) získali pro charitativní účely několik miliónů liber. Nevím, jestli se přítel Kučera díval, možná si to zakázal, ale jistě by ho potěšil N. C. Hammer, který díky kouřovým i světelným efektům vypadal v jednu chvíli jak z pekla vystřižený. Dále pak ovšem pravil, že následující písničku věnuje všem, kteří si myslí, že něco zmůže modlitba. On sám si prý myslí, že modlitba zmůže velmi mnoho.
A jal se poskakovati ze vší síly před Hospodinem…