Jak k tomu přijde?

Číslo

Dochází nám někdy, v jak neskutečně pokojné, svobodné a pohodové zemi žijeme? Do světa jsme se vynořili v zemi, kde se už 67 let neválčí a která svůj poslední politický převrat prožila bezezbytku nekrvavě. Rodiny se tu mohou potkávat bez ohledu na politickou rozdílnost, neprožíváme ohrožení represemi, nestojí tu proti sobě pomstychtivě lidé různých věr či pověr, i mafiánské praktiky mají holubičí, nikoli otevřeně násilnickou povahu. Toleruje se tu ledacos, včetně masového provozování hazardu stejně jako masové výroby porna – ale ani kvůli tomu se tu na ulicích lidi nestřílejí.

A teď si představte, že komusi, kdo také přišel do světa v téhle docela šťastné a bezpečné zemi, reálně hrozí, že ho odsud vyhodí. Zbaví ho bezpečí funkčních rodinných vazeb, zavřou do mrazivého prostoru, kde bude vězněm spolu se spoustou jiných. Nehrozí mu to ale proto, že by někomu ublížil, provinil se proti zdejším zákonům, zachoval se netolerantně. Hrozí mu to proto, že i když se narodil tady, jeho rodiče budou odtud deportovat.

Přesně tohle se děje nejmladšímu dítěti Anastázie Hagenové. Rodiče sem přišli žádat o azyl. Otec byl úspěšný podnikatel, kterého zlikvidovali a zavřeli, když odmítl platit výpalné, matka Anastázie pak jezdila do Čech vydělávat jako pornoherečka, prý úspěšná. Čechy jsou, i díky zdejší toleranci, pornografický premiant Evropy. Když pak rozjeli na Ukrajině účelové trestní stíhání proti paní Hagenové, v němž využili i její pornokariéru, utekli do Čech. A jako ti, kdo jsou doma reálně ohroženi nespravedlností, tu požádali o azyl. A tady – v té bezpečné, pohodové zemi, jejíchž výhod, bezpečí a domácího tepla si spolu s námi začali kradmo užívat – se jim mezitím narodilo třetí dítě. Teď jsou pomalu na konci možností, protože zdejší restriktivně naladěné úřednictvo žádost zamítlo a odvolávání je velmi komplikované. Reálně hrozí brzké vydání na Ukrajinu, uvěznění matky a odebrání dětí. Včetně toho v Čechách narozeného. Nemá papíry zdejší ani ukrajinské, jako dítě neobčanů se totiž narodilo v právním vakuu. Nikdo se tedy nemusí trápit odpovědností, co s ním bude.

Vánoční evangelium letos „zpestřila“ tahle ztělesněná ilustrace. Až mrazivě přesná. Narodil se podezřelé matce. Do světa, kde pro něj neměli místa. Nepovolili mu tady legální pobyt. A prožíval to stejně citelně, jako když z České republiky vyhostí dítě, které se narodilo jaksi mimo paragrafy a mimo dosah lidského zájmu a soucitu.

Ale stejně mi nejde z hlavy: Jak někdo přijde k tomu, že ho jen tak, pro nic za nic, vyhostí ze země, kde stejně jako já přišel na svět? Možná jsem neměl tolik číst ty vánoční příběhy.