Inzerát na dům, ve kterém zas chceme bydlet

Tomáš Trusina
Číslo
1/2009

V lednu uhodily mrazy, nezamrzla však aktivita těch, kdo usilují zvrátit rozhodnutí Rady Prahy 11, kterým vypověděla z nájmu Azylový dům pro rodiny s dětmi, provozovaný občanským sdružením Společnou cestou (viz rozhovor a informace v Protestantu 10/08). Jak tedy případ pokračuje?

Přednost má školka!

Zřejmě v reakci na první veřejné protesty zdůvodnil už 27. 11. místostarosta Jan Meixner (který má na starosti školství a sociální oblast) rozhodnutí rady nezbytností hledat prostory pro mateřské školky. Mladá pražská část vskutku prodělala v posledních letech „baby-boom“, miminka dorůstají a na přechodnou dobu (neboť populační vlna odeznívá) bude třeba zvýšit kapacitu mateřských školek (posléze ovšem i základních škol).

Vedení azylového domu vyšlo přitom této naléhavé potřebě vstříc a navrhlo poskytnout část domu pro mateřskou školku. Podle místostarosty ovšem „stačí porovnat provozní řády a denní režimy obou zařízení, dispozice objektu a hygienické předpisy týkající se klidového režimu v MŠ“, aby bylo jasné, že společné užívání není možné. Nahlédneme-li do vyhlášky o provozu mateřských školek, zjistíme, že výslovně nebrání, aby jeden objekt užívala mateřská školka a např. azylový dům. Požaduje však, aby na jedno dítě připadlo 30m2 venkovní plochy a 4m2 hřiště, což pozemek příslušející k azylovému domu nesplňuje a splňovat nemůže (leda by na hrací plochu bylo „překolaudováno“ přilehlé parkoviště a zabrány pozemky momentálně pronajaté církvi). Upozornil na to ve svém přípise jak sbor, tak o. s. Společnou cestou ve věcném rozkladu, na jehož základě usiluje o revokaci původního usnesení.

Na webu Prahy 11 se o problematice vede čilá debata. Zatím se neozval rozhořčený hlas lidu, požadující školku a umravňující kritiky rady. V dotazech se objevují kvalifikované námitky či dotazy, pan radní Meixner však neotřesitelně trvá na školce. Přiznal ovšem, že rada Prahy 11 nezačala ještě ani s projektovou dokumentací na přestavbu objektu. Náklady na přestavbu azylového domu „zpět“ na mateřskou školku by se nejspíš pohybovaly zhruba ve stejné výši, jakou vyžadovala nedávná investice na přestavbu nevyužívané školky na azylový dům – 10 mil. korun. Radní odmítá i variantu, že by do majetku Prahy 11 byl převeden jiný objekt, bývalé jesle, vlastněný avšak nevyužívaný ministerstvem financí.

Těžko se ubránit dojmu, že radě jde zejména o to, aby dostala pod svou kontrolu objekt na Donovalské 1862 a mohla ho využít podle vlastních záměrů – už proto, že v původním usnesení o výpovědi jakékoli zdůvodnění či zmínka o záměru dalšího využití chybí.

A co magistrát?

V druhé půli prosince proběhlo jednání zástupců o.s. Společnou cestou a pražského magistrátu. Podle tehdejšího vyjádření zastupitelů Milana Pešáka a Jiřího Janečka (který je také radním na Praze 11, na podzim nastoupil jako poslanec Parlamentu ČR a momentálně se účastní Rallye Dakar) je celá záležitost v kompetenci Prahy 11 a magistrát do rozhodnutí Rady nemůže zasáhnout. Magistrát nabídl sdružení náhradní objekt v oblasti, kde se buduje dálniční obchvat Prahy. Ukázalo se ovšem, že patří k budovám zdevastovaným při povodních a neodpovídá hygienickým normám. Stěhování by na každý pád znamenalo, že investice do zbudování Donovalské 1862 by byla zmařena, stejně tak unikátní koncept spolupráce církve a azylového zařízení.

Široce založená solidarita

Bezprostředně po rozhodnutí o zrušení nájmu zorganizovali členové sboru a o.s. Společnou cestou petici, kterou posléze doprovodila elektronická verze. Na začátku ledna se podařilo shromáždit 1500 písemných a 1700 elektronických podpisů. Zdaleka už se nejedná jen o členy sboru a evangelíky.

Celý případ má poměrně široký mediální ohlas. Informační vstupy přinesla TV Prima a ČT (12. 1.), reportáž zachycující příběh jedné z rodin chystá redakce Černých ovcí. Skupina mladých rodin z evangelického sboru na Jižním Městě zprovoznila webové stránky, kde zájemce najde aktuální a přehledné informace i dokumenty související s případem. Proti výpovědi hned na začátku protestoval pražský seniorátní výbor ČCE. Důležitý je rychlý ohlas zahraničních církevních představitelů. Ti, kdo zprostředkovávali a posílali peníze na přestavbu a rozšíření azylového domu, a ti, kdo nadšeni úzkou spoluprací sboru a občanského sdružení podporovali stavbu kostela, nyní píší primátorovi. „Myslím si, že tato politika nebude mít pouze katastrofální následky pro lidi ve Vašem městě, ale také pro image Vašeho města jako města s nekompetentní a nepřátelskou sociální politikou a politikou nepřátelskou vůči církvi a její práci v České republice,“ zakončil svůj apel např. bývalý předseda Gustav Adolf Werke Dr. Friedhelm Borggrefe. Na jeho podnět v tyto dny navštívil primátora Béma i německý velvyslanec. Na pražském magistrátu má domluvenou schůzku i synodní rada. Důležitá zůstává nadále „drobná práce“, zejména petiční podpora.

A jak je v domě

Samotnou práci už ovšem výpověď citelně ochromila. Vedení azylového domu nemůže čekat, jak spor nakonec dopadne, a musí hledat umístění pro klienty. V době doručení výpovědi jich tam bylo přes šedesát. Azylová zařízení v Praze jsou přes zimu plná, mohou nabídnout místo pouze pro matky s malými dětmi. Rodiny s více dětmi a velkými dětmi nemají na společné ubytování šanci. Specifikem zařízení na Donovalské byla péče o úplné rodiny, a právě ty nemají šanci se v jiných azylových zařízeních uchytit. V první polovině ledna nebylo místo pro dvanáct matek, resp. rodin s dětmi, rýsovalo se ubytování pro dvě rodiny (na Praze 8 a Praze 11) a tři další jsou v jednání (s Prahou 11).

Výpověď ovšem dostala o.s. Společnou cestou do finančních kleští, fakticky znemožnila financování na r. 2009. V prvním kvartále obvykle neziskovky lehce kolabují, protože prostředky na provoz z předchozího roku u jednoletých grantů (víceleté se zatím nevypisují) nelze převést do dalšího roku a finance z poskytnutých grantů na další rok přicházejí nejdříve v březnu. O granty na celoroční projekty se žádá na podzim, přičemž jednou z podmínek je doložit smlouvu na objekt, v němž je služba registrována. Z toho důvodu nebylo možné žádat o hlavní granty na r. 2009. Od nového roku pracují zaměstnanci na dohodu. Občanské sdružení je rozhodnuto zachovat poradenství pro rodiny v krizi a program aktivizace rodin s polovičním stavem zaměstnanců.

Zápas o změnu stanoviska rady Prahy 11 má ovšem smysl. Zrušení výpovědi umoží obnovit práci azylového domu a nasazení jeho vedení je zárukou, že na to nebude třeba zbytečně dlouho čekat. Ředitelka M. Svobodová vyjadřuje nelíčenou vděčnost za podporu (především povzbuzuje každodenní příděl petičních archů). I tak se ukazuje, jakou sílu má projevená solidarita.

P.S.

15. ledna vydal prohlášení starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. Zejména poslední bod jeho prohlášení („Mnohé z budov, které pro nezasvěcené mohou být na první pohled vhodnou alternativou, jsou ale v soukromém vlastnictví nebo majetkem hlavního města, jiné jsou dlouhodobě pronajaty, v dalších byly provedeny tak rozsáhlé stavební úpravy, že budovy není možné pro účely mateřské školy využít“) svědčí o tom, že v rámci sporu zaujal spolu s radou neústupný, ne-li cynický postoj. Což právě Donovalská 1862 neprošla rozsáhlými a nákladnými úpravami?