T.

Synodní rada ČCE odmítla modlitební iniciativu nazvanou 30 dní modliteb za islámský svět, kterou zveřejnil misijní odbor Kostnické jednoty.

Redaktor Evangelického kalendáře Jan Šimsa se rozhodl evangelickému čtenářstvu prodloužit život o jeden den – do kalendária na r. 1998 přidal 29. únor. Ovšem za to, že jablonecký sbor oplývá dvěma kazateli, může než tiskařský šotek.

Zatím poslední příspě diskusi o kontroverzní koniášovské monografii J. Bílého vyšel v LtN 14/97. Pod názvem Quousque tandem, Catilina? tu historik Martin Svatoš rozebírá sporné odkazy na prameny i autorovu pří publikačí č a dochází k závě Jiří Bílý klame.

Dvacet let po jeho smrti, v roce, kdy by se dožil devadesátky, o něm víme velmi málo, možná ještě méně než v dobách normalizačního vytěsňování, povzdechl si v úvodu svého sloupku Patočka dnes, zítra Miroslav Petříček jr. v LtN 10/97.

Redakční kolega Jan A. Dus odebral se do zeleného, sloužit vlasti v armádě. My zbylí se strachujeme: Jen aby to nepodepsal!

Skutečně účinná může být evangelická práce mezi Romy pouze tehdy, budou-li mezi evangelickými přáteli Romů desítky vysokoškolsky vzdělaných profesionálů, především odborně zdatných učitelů romských dětí.

Rozsáhlý blok příspěvků, věnovaných romské problematice, přinesl Zpravodaj Diakonie 5/95. Rozhovor s Pavlem Sivákem umožní pohled na ČCE „romskýma očima“. Informace o „Projektu soužití občanů Prahy 5 a Jihozápadního města“ přinášejí souhrnný pohled na zatím bohužel ojedinělou akci, která pozitivně motivuje soužití menšiny s většinou, aniž by vzaly za své její kulturní zvláštnosti.

„Lidová strana, jak známo, je stranou křesťanskou. Potíž je v tom, že vůbec není jasné, co tento přívlastek v naší praktické politice znamená, nepočítáme-li fakt, že členové a voliči takové strany častěji než ostatní navštěvují kostel,“ napsal ve svém komentáři o současném rozpoložení a ambicích KDU-ČSL Richard Štencl v Respektu 38/95.

Praha sdílená a rozdělená se jmenuje interaktivní internetová mapa, která zaznamenává rozmanitost pražského obyvatelstva a historie od 20. let do konce II. světové války. Najdete tu odkazy na místa spjatá s pražskými Židy, Němci, ruskými emigranty, uprchlíky před nacismem apod. Tvůrci plánují i tématické procházky.

Nedělní LN z 9. 4. přinesly reportáž Pavla Šruta ze života a díla grafika Pavla Nováka, bývalého kontrabasisty legendární evangelické kapely Lídl Velík.