Wolfharta Pannenberga dolehly díky CDK (Centru pro studium demokracie a kultury) až na Moravu a shromáždily v ekumenickém kruhu v sobotu 25. dubna necelé dvě desítky diskutérů. Jako podklad pro diskusi o sekularizaci sloužil zmíněný článek německého teologa. Jeho základní teze snad vystihují následující citáty:
Jsem dík Ježíšovi ve vrcholné formě už čtyři roky, pravil na závěr rozhovoru v Rozhlase 19/98 Kamil Střihavka. Zmíněná forma se ovšem týká pouze stavu jeho hlasivek.
Na přesvědčení Miloše Rejchrta, že v mentalitě našeho domácího katolictví „přetrvává přesvědčení o prospěšnosti sepětí církve s politickou mocí“, se odvolává v článku Neobvyklé pikle Bob Fliedr (Orientace, LN 21.2): „Triumfalismus slyším všude, kde církev dává najevo, že má na skladě něco extra, a kdo to její extrasuper neuznává, že je vůl“.
Synodní rada ČCE odmítla modlitební iniciativu nazvanou 30 dní modliteb za islámský svět, kterou zveřejnil misijní odbor Kostnické jednoty.
Redaktor Evangelického kalendáře Jan Šimsa se rozhodl evangelickému čtenářstvu prodloužit život o jeden den – do kalendária na r. 1998 přidal 29. únor. Ovšem za to, že jablonecký sbor oplývá dvěma kazateli, může než tiskařský šotek.
Zatím poslední příspě diskusi o kontroverzní koniášovské monografii J. Bílého vyšel v LtN 14/97. Pod názvem Quousque tandem, Catilina? tu historik Martin Svatoš rozebírá sporné odkazy na prameny i autorovu pří publikačí č a dochází k závě Jiří Bílý klame.
Dvacet let po jeho smrti, v roce, kdy by se dožil devadesátky, o něm víme velmi málo, možná ještě méně než v dobách normalizačního vytěsňování, povzdechl si v úvodu svého sloupku Patočka dnes, zítra Miroslav Petříček jr. v LtN 10/97.
Redakční kolega Jan A. Dus odebral se do zeleného, sloužit vlasti v armádě. My zbylí se strachujeme: Jen aby to nepodepsal!
Skutečně účinná může být evangelická práce mezi Romy pouze tehdy, budou-li mezi evangelickými přáteli Romů desítky vysokoškolsky vzdělaných profesionálů, především odborně zdatných učitelů romských dětí.
Rozsáhlý blok příspěvků, věnovaných romské problematice, přinesl Zpravodaj Diakonie 5/95. Rozhovor s Pavlem Sivákem umožní pohled na ČCE „romskýma očima“. Informace o „Projektu soužití občanů Prahy 5 a Jihozápadního města“ přinášejí souhrnný pohled na zatím bohužel ojedinělou akci, která pozitivně motivuje soužití menšiny s většinou, aniž by vzaly za své její kulturní zvláštnosti.