Nejlepším lovcem papírových draků chce být každý afghánský kluk, ať žije v Afghánistánu nebo americké Kalifornii. Český sní o kariéře v NHL nebo v nějakém zahraničním fotbalovém klubu. Afghánský emigrant, jako mnozí příslušníci malých národů, se přizpůsobí řečí, nenechá si však vzít všechny kulturní zvyky a projevy. Papírové draky loví i v Kalifornii.
Persepolis, Marjane Satrapiová, 2006
Před několika lety se zvedla vlna pohoršení, když televizní dramaturgové přišli s nápadem odvysílat normalizační seriál „Třicet případů majora Zemana“. Časy se mění.
Bernard Cuau, Slova a smrt
Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech uvedl snímek „Slova a smrt“ francouzského režiséra Bernarda Cuaua, který před dokončením filmu zemřel. Dílo dokončil jeho spolupracovník a blízký přítel Claudie Lanzmann, tvůrce filmu Šoa.
Huckleberry Finn si byl jistý, že zná několik ověřených prostředků k odstranění bradavic. Magické léčitelské postupy měl od zaručených autorit místního městyse, od starších kamarádů a známých, dalších podivných existencí, jako byl on sám a jeho otec. Stačí pár slov, mrtvá kočka, správně přiložená půlka fazole, popř.
Ke sborníku Religiozita v komunistickém Československu
Salman Rushdie, britský spisovatel indicko-muslimského původu, sepsal roku 1988 román „Satanské verše“ a byl za to Rafíkem Zakanou obžalován v indickém tisku z rozvracení islámu. Teprve útočná kampaň íránského tisku, rozpoutaná v listopadu 1988 kulturním časopisem Kajháne farhangí přinesla své plody.
Čínští studenti v Pekingu nevědí, zda se pustit do sametové revoluce. Zatím nevědí, zda to má cenu. Zeptali se Jáchyma Topola, když je seznamoval s evropskou poezií a československými zkušenostmi se sametovou revolucí. Ptali se, zda by byla u nás revoluce, kdyby strana povolila svobodu podnikání a cestování? Západní zboží? Záleželo by pak „československému národu“ na svobodě slova?
„Když byla obec nejvíce zkažena, bylo nejvíce zákonů“ (Cornelius Tacitus)
Tomáš Sedláček tvrdí, že ekonomie (teorie) se změnila, a proto by ekonomové měli být pokorní. Překvapivě a pokorně tvrdí, že nejsme architekti ekonomiky (ekonomického dění). Ekonomiku považuje za zázrak, kterému do hloubky nerozumíme. „Vždyť přece často nerozumíme ani sami sobě, nerozumíme svým pohnutkám a nevíme, proč se někdy cítíme bez zjevné příčiny dobře a někdy zle.