„Nejprve je třeba truchlit… Je třeba sdílet s Amerikou její žal. Pak je třeba soudit … nic nesmí rozmělnit osobní odpovědnost těch, kdo život ničí. Proti těm je třeba se s Amerikou rozhodně postavit. A pak je třeba žít, aby smrt nezvítězila nad životem … Je třeba se zavázat, že budeme budovat svět – jak se zavazují Američané ve svém slibu věrnosti – ‚svobody a spravedlnosti pro všechny‘. Ve jménu ideálu života ve svobodě a spravedlnosti se potřebujeme postavit s Amerikou proti terorismu.“ (E. Kohák, Teror, LtN 38)
„Pokud chceme porazit Usámu bin Ládina, musíme se otevřeně dohodnout s Ahmadem Šahem Masúdem, který má stále jistou šanci rozbít kmenovou koalici udržující u moci Taliban. To by účinněji než tajný protiteroristický program na Středním východě mohlo přinutit vůdce AlKajdá opustit Afghánistán, kde se k němu tajné služby Spojených států a jejich spojenců prostě dostat nemohou.“ uzavřel bývalý specialista CIA na Střední východ Reuel Marc Gerecht svůj článek Mýtus boje proti terorismu, publikovaný v létě v Athlantic Monthly (viz LtN 38).
„Jeden z nejdůležitějších úkolů demokratického světa je přinutit Rusko, zemi, která má ze všech států na světě nejdelší hranici procházející mezi křesťanskou a islámskou civilizací, aby nezneužívalo posledních kataklyzmat ke svým politickým cílům. Argument prezidenta Putina, že Rusko brání Evropu před ‚islámským nebezpečím,‘ je čistý politický trik. Naopak je to ruské státní násilí, ať už na Kavkaze, v Tádžikistánu či v Afghánistánu, které probouzelo a dodnes probouzí zelené džiny odplaty.“ (Jaromír Štětina, Zelení džinové odplaty, LtN 38)
„Evropská zvláštnost spočívá ... ve vzdoru proti impériu. Proti ideji svaté říše postavila Evropa ideál a ideologii svobody. … ideál svobody tu není jen vzpourou, nýbrž součástí myšlenkového základu společnosti. Byť s velmi střídavým úspěchem, Evropa přece jen uznává nejen tradiční právo mocných vládnout, nýbrž i svobodu občana jako platnou část své společenské struktury.“ (Evropa – že by přece…? E. Kohák, LtN 36)
Situaci v Bělorusku v souvislosti s prezidentskými volbami věnoval své hlavní téma Respekt č. 38. „Dnes se mi těžko mluví optimisticky, ale myslím, že přehnaný pesimismus není na místě,“ hodnotí situaci po opětovném zvolení Lukašenka opoziční aktivista Siarhiej Mackievič.
Podzimní Lipštát se bude konat v Širokém Dole u Poličky 28.–29. října. Na programu budou básně Pavla Rejchrta (Předvečer úplnosti), Jiří Hanuš bude přednášet o „kořenech církevního odcizení“, kázat bude Jiří Šimsa.