Redakce Perspektiv se obrátila na několik myslitelů mezi katolíky, aby se vyjádřili k dvěma tezím Miloše Rejchrta z článku „Kde jste, Zvěřinovi žáci?“, že čeští katolíci nechávají české evangelíky, aby za ně suplovali kritické veřejné mínění uvnitř katolické církve a že mentalita české katolické církve se rozchází s mentalitou Západu. Vyjímáme některé myšlenky:
1. V zásadě si Miloš stěžuje na to, že se nám zatím nedaří „dostat na světlo“ hodnověrný dialog uvnitř katolické církve. Myslel jsem, že zejména naše redakce právě v tomto směru vykonala nemálo. Ukazuje se však, že zrovna my nejsme bráni za reprezentativní bázi takového dialogu.
2. Pokud „Západem“ rozumíme západní Evropu a USA, pak určitě rozchází. Tomuto „Západu“ chybí půlstoletá zkušenost s ateistickou diktaturou. Nám zase chybí zkušenost s životem v liberální společnosti. (Jiří Zajíc, Český rozhlas)
1. Zaznamenávám vzájemné odcizování katolíků a evangelíků a s jistotou tvrdím, že toho využívají militantní sekty.
2. Máme pevný společný základ v odkazu světců jako sv. František z Assisi aj. Na Západě jsme. (Josef Kordík, duchovní)
1. Významnější roli při všeobecném nenaslouchání hraje blud, v němž žijeme společně: katolíci, protestanté, pohani i ateisté. Už zase jsme si namluvili, že jsme dobyli epochálního vítězství ve stylu prvorepublikánských osvobozeneckých legend. Záměnou pokornější realistické perspektivy za sebeobdivný způsob pohledu jsme si všichni – a není to poprvé – značně ztížili cestu z duchovní krize.
2. Čeští katolíci instinktivně tíhnou k ideálu uzavřené, soběstačné obce, nezávislé na hořkých zkušenostech spolubratří ze západní Evropy. Osobně považuji tento vývoj za nešťastný. Potomci budou mluvit o období záměrně zmeškaných příležitostí. Avšak: na víc zatím nemáme. Což zdaleka neplatí jen o katolících. (Pavel Švanda, spisovatel)
1. Proces tříbení duchů uvnitř církve probíhá, i když zatím asi není zvenčí tolik vidět.
2. Čtyřicet let izolace vykonalo v „mentalitě“ české katolické církve jistě své. Podle mých zkušeností ale duch Druhého vatikánského koncilu začíná pomalu, klopotně a vzdor všem obavám ze změn vanout i do našich řad. (Václav Malý, duchovní)
1. Kritické mínění uvnitř katolické církve hledá a optimálním způsobem uskutečňuje nápravu na úrovni odpovídající hierarchickému uspořádání tohoto křesťanského společenství.
2. Pokud je specifikem mentality Západu potřeba reagovat veřejně na kdejakou nejapnost v církvi, pak je mi, přiznám se, bližší mentalita křesťanů v Súdánu nebo na Filipínách, kteří jsou připraveni stát se mučedníky církve. (Dana Němcová, Český helsinský výbor)
1. Kritické veřejné mínění uvnitř katolické církve a návod Miloše Rejchrta, jak tuto církev protestantizovat, jsou dvě různé věci.
2. Vystoupením Miloše Rejchrta se nyní dostává do centra pozornosti spíše problém nezápadní mentality některých českých evangelíků (srovnejme např. reakci anglikánů na poměrně nedávnou kanonizaci anglických katolických mučedníků). (Jolana Poláková, Filosofický ústav)
Nemá smysl diskutovat o tom, zda jsou obě teze pravdivé, protože jak pro ně, tak i – při troše dobré vůle – proti nim lze najít nějaké příklady. Jedinou smysluplnou věcí, kterou můžeme udělat, je to, abychom svým počínáním tyto dvě teze zneplatnili. Miloši Rejchrtovi můžeme poděkovat za to, že nás k tomuto úsilí provokuje. (Karel Skalický, teolog)