Proč se Gabčík s Kubišem ještě nedočkali pomníku za atentát na Heydricha, zjišťuje A. Hudalla v Respektu č. 22. Podle dotazovaného historika Pavla Koláře lze odpověď najít v nedávném přístupu k dějinám. Např. nejvlivnější učebnice Dějiny zemí koruny české odmítá při výkladu české historie „vše, co stejně nemělo šanci na úspěch.“ Jako nerealistické hodnotí „husitský komunismus, povstání českých stavů“, do tohoto pohledu zapadá i bagatelizace r. 1968. Není divu, že „zmíněná učebnice přiznává, že atentát ‚sice posílil prestiž Československa‘, hned potom ale podrobně líčí počet obětí, které si pomsta vyžádala. A také to, že se navzdory atentátu ‚nepodařilo obnovit odboj v předchozím rozsahu‘.“ Prostě atentát „se nehodí do příběhu realistického a pragmatického Čecha.“
Ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jana Šimsy, odsouzeného v r. 1978 na osm měsíců za napadení veřejného činitele. Důvodem tehdejšího odsouzení byla obrana manželky, která při domovní prohlídce odmítla vydat příslušníkům StB dopis filosofa Jana Patočky. Když se ho por. Bata snažil zmocnit násilím, chránil Šimsa ženu. „Strčil jsem do něj celým tělem, popsal bych to jako bodyček. …U soudu pak uváděl, že jsem ho opakovaně udeřil,“ popsal událost ČTK dne 30. 5. 2007. Uvedenou facku, která se mj. stala důvodem odsouzení, ovšem bere za prokázanou i podání současného ministra, neboť byla doložena lékařskou zprávou. Senát Nejvyššího soudu se však sotva dobere tak osvíceného výkladu inkriminované události jako Ludvík Vaculík ve fejetonu Pokus o jiný žánr: Byla tam ta rozhodná facka? …Když se k ní veřejný činitel vší mocí hlásí, proč mu ji u všech všudy nepřát? Protihodnotou dostáváme judikát dokládající, že urážení člověka dostoupilo v Králově Poli takového stupně, až soud musel dojít k závěru, že ani v trpělivosti odborně cvičený křesťan to nemohl snést…
Letošní Cenu Františka Kriegla, udělovanou za projev občanské statečnosti, dostal Ondřej Cakl za trvalé monitorování aktivit zdejších neonacistů. Porota tím ocenila nejen jeho, ale také neméně odvážnou a potřebou práci všech dalších účastníků projektu.