„…je třeba zastavit tuto tendenci bezbřehé politiky ad hoc. Vždycky je lépe zastavit tyto věci na začátku, než pak řešit důsledky. … Demokracie není dobrá jen proto, že si zvolíme správné lidi, profesionálně připravené, ale že máme i instituce. Ty jsou v takových situacích najednou „veto instituce“, to znamená, že něco zastaví. To je velmi důležité. … Bohužel se nemůžeme spoléhat na jednu z nejdůležitějších „veto institucí“ – na církev. …nemůžeme se spolehnout, že prostě řekne, tak toto ne, přestože má ve společnosti velkou váhu. Někteří lidé z Vatikánu a kolem bývalého arcibiskupa Sokola se postarali o to, aby naše katolická církev nebyla modernizována, například prostřednictvím arcibiskupa Bezáka. Také si vybírali kohokoli, jen aby byl poslušný a držel starou linii. Mám doma protestanta a tam je tento problém také…“ (Magda Vašáryová, Deník N 23. 4. 2021 )
Na začátku té dnešní dobré zprávy, příběhu, který vyústil v tuto zvonovou slavnost, bylo úmrtí vašeho kamaráda a vaše solidarita, tedy pomoc, lidskost. Abyste ho mohli pochovat, vystrojit mu pohřeb, složili jste se. Vybrali jste ale víc, než bylo třeba…, tak co s tím zbytkem? Třeba zvon, zaznělo… A začala sbírka nanovo… Milí brandlínští, převratné věci ve světě se dodnes nedějí silou a mocí, ale děním v lidském srdci. … Já vám moc přeji, aby každé zvonění do vašich srdcí přinášelo i tuto naději. Ve dvanáct v poledne i v šest večer…, anebo když bude hlas zvonu oznamovat zprávu, že vás soused předešel na věčnost. Potřebujeme to povzbuzení naděje, nejen v dnešní pandemické době, v době, kdy si stále ještě tolik lidí myslí, že právě silou, násilím a ozbrojenou mocí dobudou svět, zmocní se jeho bohatství, zotročí druhé a budou šťastní. Nebudou, jen naletěli tomu odvěkému škůdci a slouží mu používáním jeho zbraní, tedy především lží.
Tak pravil farář Hynek Tkadleček z Horních Dubenek při slavnosti požehnání zvonu v Brandlíně.
„Mrtvé mouchy způsobí páchnutí a zakvasí mastičkářův olej. Trocha pomatenosti převáží nad moudrostí a ctí.… Je zlo – jak jsem viděl pod sluncem – jakožto nedopatření, které pochází od panovníka. Pomatenost byla dosazena na mnohá vysoká místa…“
Tak pravil Kohelet (Kaz 10)