Legalizované vydřidušství zrušil 25. dubna 2013 Ústavní soud, který rozhodl o protiústavnosti tzv. přísudkové vyhlášky z r. 2000. Na jejím základě vymahatelské firmy účtovaly naprosto nepřiměřené honoráře za vyřizování drobných dluhů, pokut a nedoplatků. Vydřidušství konstatoval ve svém nálezu i ÚS: „(Vyhláška) motivuje věřitele k soudním sporům o bagatelní částky, přičemž jejich ziskem není samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vede ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami… Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k hodnotě sporu.“
V dubnu též Ústavní soud rozhodl, že obce mají právo regulovat provozování hazardu na svém území. Zatímco zejm. ministerstvo financí po léta opakovaně odkládalo účinnost obecní regulace hazardu – mj. s odkazem na zákonem garantované „legitimní očekávání provozovatelů herních zařízení“ (sic!), ÚS fakticky rozhodl, že chtivost hazardních hrabivců nelze nadřazovat právu na obecní samosprávu. http://www.usoud.cz/aktualne/
Snižování schodku by byla správná politika, pokud by byly splněny dvě jednoduché podmínky. Tou první je požadavek, aby se škrtalo smysluplně tam, kde zbytečně plýtváme, nikoliv tam, kde je to sice jednoduché a politicky prosaditelné (protože škrtáme lidem, kteří nejsou typickými voliči vládních stran), ale kde to ohrožuje dlouhodobý stav naší ekonomiky. Druhou podmínkou pak je, že budeme škrtat tak, abychom neohrozili stav našeho hospodářství. …ekonomické reformy v českém podání zatím vyslaly jediný zásadní signál jste-li chudí, staří, nemocní, zapomeňte na jakoukoliv pomoc. A pokud jste mladí, zapomeňte na to, že získáte zajímavou práci a budete mít příležitost se rozvíjet. (Tomáš Prouza, Krize důvěry a sociální nůžky)