Na 4. duben 2009 připadlo čtyřicáté výročí smrti Evžena Plocka, třetího, kdo se upálil na protest proti počínající normalizaci. Nar. 1929, vyrůstal v době krize třicátých let, zažil Mnichov a okupaci. Pracoval v nářaďovně jihlavského Motorpalu, r. 1955 se stal funkcionářem odborů a vstoupil do komunistické strany. Odborná kariéra byla dle spolupracovníků zasloužená. Na jaře 1968 byl zvolen místopředsedou celozávodního výboru KSČ, po okupaci vystupoval statečně na vysočanském sjezdu. Upálil se na protest proti definitivnímu odstavení politiků Pražského jara. Na jednom z odhozených lístků stálo „Jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen“. Smysl Plockovy oběti je nejen v připomenutí, že návrat a udržení demokracie se neobejdou bez velkého osobního nasazení a obětí. Je i ve varování, že v dobách velkých společenských krizí je bezpodmínečně nutné udržet sociální smír. (Václav Rychnovský, LtN 21. 4.)
Tak nás zase jednou okradli. … Policie sepsala protokol a doporučila sledovat bazary a zastavárny. A mně se honí hlavou neradostné myšlenky. Jak bojovat se zloději? Sekat jim ruce, jak doporučuje Vaculík? Zpřísnit tresty? Dávat jim doživotí? Řeší něco represe? Vždyť ten zloděj za to vlastně taky tak úplně nemůže, říká má hodná žena, prostě ho špatně vychovali. A tady někde bude asi jádro pudla – chce dneska vůbec někdo někoho dobře vychovávat? Nevzdala už společnost úsilí o kultivaci člověka? Jaký mravní základ rodiče předávají dětem? Mříží přibývá, svoboda mizí… (Jak dál se zloději? http://hajek.bigbloger.lidovky.cz)
Jaktože neodpovídá Bendovu náhubkovému zákonu? podivil se Ezediáš Pumlan nad čerstvě vydaným překladem bible označovaným B21. „Good News“ Matouše, Marka, Lukáše a Jana zveřejňují jména oběti, i když už by ji měly správně označovat jen iniciálami (JK), stejně tak Gn 4. 2Sa 11,14–16 a 1Kr 21,4–7 pocházejí zcela jistě z nějakých odposlechů. A knihu Zjevení doporučuji vyřadit pro jistotu celou, zdroj je neověřený a ještě podněcuje trvalou podezíravost vůči všem králům země.
Nedivím se, že politici chtějí podporovat dělníky v montovnách nových aut. Jsou zvyklí na disciplínu, jsou to snadno ovladatelná kolečka, cvičená v poslušnosti… Dokonalí poddaní. Opraváři postarších vozů jsou oproti tomu svéhlavá banda kreativců, kteří ve svých garážích a na svých dvorech řeší problémy, jež před ně staví nemoci starých vozů, s nevídanou vynalézavostí, zapojují při práci mozek, sociální dovednosti i fantazii. (T. Baldýnský, Ničemné LN 22. 4.)
Hledám 4+1+1+K… Vinohrad mám ostříhaný a povázaný, a to včas. Pomohly mně děcka s Danielú. A taky krize – mám teď víc času. To je nadějné! Od súseda přes jedno vnuk, mladý klučina, se učí prořezávat stromky. To taky! A kolega si pořídil zahrádku! Tož tak medituju, hleďa od búdy na tu krásu: Začíná se mně ta krize líbit. Lidi mají, zdá se, víc času a chuti, a asi aj nutnosť, zemědělčit… To 4plus… nehledám, spíš nabízím k debatě o řešení krize: Štyrykrát do zaměstnání, jedenkrát na roli nebo vinicu, v sobotu práca doma, no a v nedělu… To zbyde všem dost času jít do kostela, ne? Z vinice, 6. dubna, Marek