Rozhovory s Konzalem, Karáskem a Procházkovou ukazují, že angažmá pro věc, o kterou svět vlastně ani nestál, může přinést i docela nečekaný, nepostmoderní typ příběhu, napsal na závěr recenze tří životopisných interview v LN 7. 1. A. Petruželka.
V posledním předvánočním čísle LN dostal v příloze Orientace vyhrazenou celou stránku Petr Placák. Rozdal si to s katolickými „modernizátory“ z domova i ze světa. Zřejmě počítá s tím, že tuto stránku čtou pouze teologičtí ignoranti, protože je vyřídil způsobem, za který by se nemusel stydět ani J. Kojzar blahé paměti. Usvědčuje ho z toho i svižná a elegantní odpověď Jiřího Hanuše v téže příloze z 9. 1. 99. Že by v novém roce nové víno?
Rozhovor o fundamentalismu vedli redaktoři ČR 1 ve středu 20. 1. s odborníkem nad jiné povolaným, docentem O. A. Fundou.
„Thomas Garrigue Masaryk (1850–1937), biographie intellectuelle et politique“, zní název disertační práce, za kterou na pařížské Sorbonně dostal doktorát Alain Soubigou, kulturní pracovník francouzského vyslanectví.
Petru C. A. Moréemu gratulujeme zase k doktorátu na univerzitě v Amsterdamu, který obdrží za práci o Milíči z Kroměříže: Preaching in FourteenthCentury Bohemia. The life and ideas of Milicius de Chremsir († 1374) and his significance in the historiography of Bohemia. V omezeném nákladu vyšlo u EMANa – neváhejte a objednejte.
Rozsáhlý článek o publikaci českoněmecké evangelické pracovní skupiny Der trennende Zaun ist abgebrochen (Rozdělující zeď je zbořena) vyšel 5. 11. 1998 ve Frankfurter Algemeine Zeitung.
Nad smyslem Palachova činu se v článku Zářit jasným plamenem zamýšlel M. Fendrych. Význam jeho činu vidí v souvislosti s „palachiádou“ v lednu 1989 („S Palachem se začala rodit nová doba“), ale zasazuje ho do souvislosti přímo národně – existenciální: „Kdyby nebyl žádný Hus, žadný Havlíček, žádný Masaryk, žádný Palach, ke komu bychom se vztahovali? Proč by tu pak tenhle národ měl vůbec existovat?“ (Respekt 3/99)