Opožděné ohlédnutí za životem Taqui Altounyanové (1915–1999) přinesla Křesťanská revue 9/2005. Známá je ve svém druhém, „literárním“ životě, v němž se stala předlohou hned dvou postav, pirátky Nancy Blackettové a kapitána Johna Walkera. Než nastoupil Harry Potter, představovaly „ransomovky“ (romány Arthura Ransoma) jednu z nejoblíbenějších řad (nejen) evangelických dětí. Oproti románům Jaroslava Foglara tu např. spolu tábořili chlapci a dívky. A už v 60. letech jsme se z Velké šestky dozvěděli, že ochranou přírody si lze vykoledovat nepřízeň „establishmentu“ a že se tomu dá úspěšně čelit vzájemným ručením, vytrvalostí a nápaditostí – to vše doprovázeno ilustracemi Kamila Lhotáka.
Čtenáře, listujícího Českobratrským Horáckem 4/2006, zarazí titulek KRKUS. Záhy zjistí, že tato zkratka skrývá názvy obcí, z nichž pocházejí členové pěveckého sboru ze Sněžného. Blok textů o vysočinských pěveckých sborech dokládá, že vícehlasé zpívání nabírá v evangelické církvi nový dech. Za tímto oživením se skrývá inspirující práce církevního kantora.
V listopadu 2005 se na středních a základních školách promítaly filmy z dokumentárního cyklu Příběhy bezpráví. Jednotlivé snímky vyprávějí příběhy lidí, do jejichž života ničivě zasáhl komunistický režim. Po projekcích následovaly rozhovory s hosty, které si nejednou vyhledávali sami studenti. Reportáž o průběhu projektu a rozhovor s jeho koordinátorem Karlem Strachotou přinesl Nový prostor č. 247: „Z reakcí a dotazů (mladých lidí) je zřejmé, že se cítí zasaženi, že si uvědomují, čím vším ti dnes již staří lidé prošli. A že přemýšlí o takových hodnotách, jakými jsou odvaha, nezlomnost, víra, odpuštění, úcta.“