V pozoruhodném článku „Slovo a blábol“ (Literární noviny č. 49/95) referoval Jefim Fištejn o kongresu Asociace pro vzdělávání v žurnalistice a hromadných sdělovacích prostředcích, který proběhl letošního srpna ve Washinghtonu. V semináři „Média a demokracie“, uspořádaném v rámci kongresu, dospěli experti k překvapivé shodě, že „média v USA se už neřídí žádnou obecně sdílenou filosofií nebo teorií novinářské činnosti, vymkly se společenské kontrole a představují vážnou hrozbu samotné demokracii“. Toto zjištění vidí Fištejn jako hrozbu a varování českým sdělovacím prostředkům, které se dosud domnívají, že potřebují více „nevybíravé a nezaujaté kritičnosti podle zásady padni komu padni, více objektivního a neosobního, tj. nekomentovaného zpravodajství“. Toto tzv. objektivní (nekomentované) zpravodajství totiž mísí slovo s blábolem a delegimitizuje tak moc médií – jako příklady uvádí Fištejn masmediální demontáž britské monarchie a naprosté selhání západoněmeckých sdělovacích prostředků v pochopení pravé podstaty NDR (a obecněji, selhání západních médií v pochopení podstaty komunismu). „V každém řádně fungujícím podniku by takové selhání mělo dozajista kádrové důsledky. Ne tak v médiích: včerejší falešní proroci se otřepali, znovu harcují a rozdávají rozumy.“
Americká média po létech zuřivého reportérství trápí poznání, že blábol není neškodný. „Lhostejná všehochuť kuriozit nezanechává v člověku žádnou představu o tom, co je správné nebo falešné, či jaký vývoj lze napříště očekávat,“ říká sloupkař listu The Washinghton Post E. J. Dionne. Všichni účastníci kongresu se shodli, že doba je nanejvýš zralá pro celoamerickou diskusi o úloze sdělovacích prostředků, zvláště nyní, v časech rozmachu osobních počítačů napojených na Internet. Tíseň amerických odborníků je podepřena výsledky průzkumů. Na všech vzdělanostních úrovních zjistil harvardský profesor Robert D. Putnam nepřímou úměrnost mezi časem stráveným před televizorem a ochotou se v čemkoli angažovat. Stejné nepřímé úměrnosti podléhá i důvěra ve vlastní stát. Že tento účinek má právě informace zbavená názoru, ukázal průzkum university v Ohiu, podle kterého 76 % pravidelných čtenářů novinových komentářů chodí volit, kdežto podíl voličů mezi diváky televizních pořadů nepřesahuje 40 %. Ohijský průzkum potvrzuje Putnamovy závěry: k vyváženému a pozitivnímu úsudku spíše tíhnou čtenáři novin než výlučně televizní diváci. Ředitel Výboru pro výzkum amerického voličstva Curtis Gans vysvětluje tento úkaz tím, že „čtenář novin nedostává svou informaci v tak extrémně zjednodušené podobě, jak ji podává televize.“
Fištejn uzavírá: „Česká novinářská obec by měla hledět zachovat si svou trochu staromódní profesionalitu, opřenou o odpovědné slovo, nikoli o pohotový, ohlupující a zpravidla anonymní blábol.“
Š.