„Kdo zkouší upozorňovat na nezbytnost důvěryhodnosti a bezúhonnosti veřejně činných osob, bývá odkázán na relativnost oněch pozitivních hodnot s tím spojených. Co je pravda, dobro, spravedlnost, a vůbec obsah podobných abstraktních pojmů? Odpověď je ale jednodušší, než by se z průběhu takových sofistikovaných polemik zdálo. Ten obsah se totiž vynořuje z každé jednotlivé volby mezi lepším a horším, jakou činíme v konkrétních situacích. Relativní totiž neznamená libovolný, není to argument proti úsilí o správnost volby; naopak. Relace neboli vztah k tomu, o čem činíme volbu, naplňuje (nebo naopak devalvuje) hodnotu našeho jednání. … Tak jako se živé porosty v krajině neobejdou bez vláhy a trpí, když půda a voda už nestačí jejich kořenům poskytovat potřebné – tak se naše lidské krajiny neobejdou bez schopnosti většiny z nás být důvěryhodní a důvěřovat. Bez toho se ani ti nejschopnější nedokážou bránit proti postupné proměně lidské krajiny v poušť,“ uzavírá Václav Peřich svou esej Nejistá půda (KR 4/2019).
Protestant tímto číslem ukončil 30. ročník. Nestihli jsme to oslavit, ale třeba i na to dojde. Janu Škrobovi, který se mezitím proslavil jako básník, blahopřejeme a děkujeme za vedení časopisu v uplynulých ročnících. Novou šéfredaktorkou se v průběhu příštího ročníku stává Klára Krásenská. V zasvěcených kruzích se začalo časopisu říkat protestantská katolička.