Není informování právě to, co má žurnalistika dělat v první řadě?
Ano, žurnalistika je o informacích, ale informace vytvářejí jen iluzi informovanosti, protože ve skutečnosti informovaní nejsme. V této záplavě totiž není místo pro příběh — jenomže právě z příběhu a vyprávění vychází naše porozumění světu. Nikoli z informací.
Podívejte se na moduly „live“ nebo „živě“ na největších portálech, když se stane něco důležitého, jako třeba vypuknutí války. Každou chvíli je aktualizujeme při hledání nových informací, přívalem faktů jsme zaplaveni, ale rozumíme kvůli tomu věcem hlouběji? …
Reportáž by uměla nabídnout alternativu?
To, co všichni skutečně potřebujeme, je příběh. Příběh, a tedy i reportáž, nám dává možnost objevit jiné úhly pohledu, než je ten náš, pochopit motivace jiných lidí. Reportáž je vynález, díky němuž jedni lidé chápou druhé.
Bohužel… problémem reportáží v polských digitálních médiích je blízkost informací o celebritách, triviální příběhy o hloupostech, které si žádají clickbait. Důležitý je potenciál rozkliknutí, a tak i reportáž začíná křičet senzačním titulkem. Často přitahuje názvem, který byl vytvořen z něčeho, co je v textu zcela nepodstatné. Nebo je něco, co kdysi mohlo být překvapivě silnou stránkou textu – například pointa –, nyní jeho začátkem. Musí totiž okamžitě zaujmout. K tomu obvykle říkám, že je tady orgasmus navrhován ještě před předehrou. Novinář Mariusz Szczygieł v Hostu 4/24