Číslo
Hledal jsem po Čechách potměchuť.
Aby se koním leskla srst.
Aby se usmál sám Pámbu.
A našel jsem svízel. A
bojínek. A
babí hněv. A
hanbu.
Hledal jsem něco na podpal.
Neboť je čas, kdy zabije
i vločka sněhu, když míří.
A našel jsem jen mokrý kříž. A
mokré kopí, zlomené
u nohou
svatého Jiří.
Je jaro. Prostřed sněžných Čech
smrtná jak svícen strmí Bílá Hora.
Na jejím vrchu tvrz, kde spí má řeč.
Chodím tam klečet.
V rukou bílý list,
který jsem kdysi darem vzal
od svého profesora.
(Básně /ze zásuvky/)