Číslo
Do hájů, roklí a vřesoviště
napadlo tolik sněhu, že nalézt cestu
je stejně nemožné jako chtít
koně o žních, byť byl i za peníz přeplacen…
Aby vichr zůstal nahoře
a aby mu to vyšlo o ničem,
vdechuje dolů výdech mrazu…
Zbloudilým zdají se kopce
tak povědomé, že je považují
za kupky hnoje… Dědina
nebude tedy příliš odlehlá… Ale přesto
a jaksi třeskutě muž praví:
„Nikdy jsem neviděl kvést jeřáby!“
A jeho dítě už jen šeptá:
„Kdepak to asi jsem, když jsem tady?“