Číslo
DVĚ SLUNCE stydnou – Bože, o pomoc prosíme! –
jedno – tam v nebi, a druhé – v hrudi mé.
Jak jen ta slunce, jež i já měním v led,
jak mi ta slunce dávala zešílet!
A obě stydnou – není nám pomoci! –
a první vystydne, co je víc horoucí.
5. října 1915
Marina Cvětajevová
(přeložila Jana Štroblová)