rozhovor s Jiřím Štěpánkem redaktorem ekumenické stránky Denního Telegrafu
V českém necírkevním tisku jsi jediný, kdo píše o ekumenismu, kdy a kde to začalo?
V roce 1992 jsem pracoval jako redaktor deníku Metropolitan. V redakci bylo několik katolíků a chtěli jsme se prezentovat jako seriózní konzervativní deník a oslovovat i křesťany.
Na Moravě jsme Metropolitan vnímali jako pražskou záležitost a byl málo dostupný.
Měli jsme na zřeteli, že křesťanství patří spíše ke konzervativnímu politickému spektru než k levicovému. Tehdy na počátku roku 1992 vznikla myšlenka oslovovat křesťany skrze necírkevní tisk a proniknout i do religióznějších krajů jako je Morava. Zpočátku byla ekumenická stránka v Metropolitanu „Duchovní slovo“ zaměřená na katolické věřící.
Metropolitan se pak sloučil s Telegrafem.
Ke sloučení došlo v roce 1993 a já jsem byl požádán, abych se této rubriky ujal. V Telegrafu jsem ji pojal šířeji, ekumenicky. Vycházel jsem z poznání, že lidé většinou křesťanství neznají nebo mají velmi mlhavé představy. Nechtěl jsem, aby obsah byl katolický nebo evangelický, ale aby skutečně postihl celé spektrum. Proto jsem psal i o sektách.
Jak přijali tuto změnu tvoji spolupracovníci?
Velmi dobře. Potom se na ekumenické stránce začaly objevovat i některé kritické články třeba vůči katolické interpretaci církevních dějin. Loni se stalo, že přišel za šéfredaktorem Pavlem Šafrem mluvčí biskupské konference pan Fiala a požádal ho, abych byl ekumenické stránky zbaven.
Čím to zdůvodnil?
Vytýkal ekumenické stránce neobjektivnost, tendenčnost. Šéfredaktor jeho návrh odmítl, protože vedení rubriky je věcí listu a ne biskupské konference. Já sám jsem po této intervenci pana Fialu vyhledal a vysvětlil jsem mu, co chci tisknout a na jaké hodnoty kladu důraz. Od té doby k další intervenci nedošlo.
Ekumenická stránka, jak ji sleduji, na kritičnosti neztratila a římskokatolická církev tu má prostor pro sebeprezentaci také dosti značný.
V církvi římskokatolické je dnes velké pnutí – očekává se konec pontifikátu. Někteří katolíci přiznávají, že třeba na římskokatolické teologické fakultě jsou někteří přednášející až moc konzervativní, a proto z ní někteří odcházejí. Velmi dobrou spolupráci mám s některými dominikány, ale i s dalšími, např. salesiány, kteří vydávají AD. („Ádéčko“ je např. v litoměřické diecézi zakázáno číst!) S šéfredaktorem AD – panem Beránkem – jsem nedávno otiskl rozhovor. Měl z toho velký průšvih, ale salesiánské vedení v Praze-Kobylisích, které AD vydává, se ho zastalo a časopis vychází dál.
Došlo k intervenci ze strany některých jiných církví?
Naopak. Ostatní církve přijaly ekumenickou stránku jako příležitost k prezentaci – starokatolická, metodistická, baptistická a mnohé další.
Kauzy Svatovítský chrám a Voršilky nevyvolaly nějakou další intervenci?
Protože diskuse o těchto problémech probíhala velmi bouřlivě v běžném denním tisku, nemuseli jsme se těchto problémů na ekumenické stránce příliš dotýkat a dodané materiály k daným kauzám jsem poskytoval redaktorům, kteří se zabývali těmito problémy aktuálně v politických rubrikách. Zato Sarkandrovi jsme se věnovali ze všech deníků asi nejvíc. Materiály jsme uvěřejňovali nejen na ekumenické stránce, ale i na politických stránkách, např. jsme uveřejnili rozhovor s historikem Vítem Vlnasem. Celou záležitost teď už zakončíme informací o sborníku „Evangelíci o Janu Sarkandrovi“.
Došlo k nějakým intervencím ze strany neoficiálních církví a sekt?
Sciencelogové na nás podali trestní oznámení, teď to naštěstí stáhli. Také jsme měli problémy po uveřejnění článku o působnosti mormonů v naší republice.
Jaká je spolupráce s českobratrskou církví evangelickou?
Velmi špatná. Občas žádám synodní radu, aby mi posílala zprávy o tom, co se děje a byla stejně iniciativní jako katolíci, kteří poskytují poměrně dost zpráv a různých materiálů. Pokud si sám něco nevyžádám, tak nic nedostanu. Celkem dobrá spolupráce je s husitskou církví, která poměrně dobře informuje, ale i s církví starokatolickou a Jednotou bratrskou. Uvítal bych, kdyby mi čas od času i naše církev zprávy a informace dodávala.
Synodní rada by měla pomýšlet na nějakého tiskového mluvčího, popř. Spolek evangelických kazatelů by mohl více využít svého poradního odboru pro veřejné záležitosti.
Stačily by alespoň nějaké materiály a pravidelné informace. Uvažujeme teď v redakci o tom, že ekumenická stránka bude vycházet jednou za čtrnáct dní, aby vycházely opravdu jen kvalitní věci. Je velký okruh otázek, k němuž by se mohli třeba i jednotliví kazatelé vyjadřovat, např. otázka antikoncepce, sňatky mezi homosexuály, drogy, situace mládeže, násilí, ohroženost lidí, nové formy materialismu, jak oslovovat ty, kteří utíkají do všelijakých iniciativ. Hlavně by ovšem měla být ekumenická stránka mostem mezi křesťany a lidmi, kteří o křesťanství moc nevědí. A těším se, že se třeba díky tomuto rozhovoru ozvou noví přispěvatelé – je to velká šance již jen proto, že ekumenická stránka vychází v celostátním médiu. Nabízí se možnost oslovit ty, které obvykle oslovit nemůžeme. Nabízí se prostor.
Děkuji za rozhovor a také za již započatou spolupráci, byť z naší strany jen pasivní formou – přetištěním několika článků a rozhovorů z Protestanta.
Pavel Keřkovský