Den co den

Číslo

Den co den, stoje u sporáku,
kuchyňským oknem vidíš čtverec dvorku.
Stín střechy opisuje půlkruh.
Lehají, vstávají stíny oblaků.

Hrst vrabců vzlétá. Jako vždycky žasneš,
jak je vše téměř nezměněno:
cosi, co bylo před vteřinou,
je pouze místo, jež zůstalo prázdné.

Pavel Kolmačka, Viděl jsi, že jsi,

Brno 1998, s. 76