V současné situaci,kdy přišly statisíce uprchlíků z Ukrajiny, je důležité sledovat, jak se je daří integrovat do společnosti na konkrétních místech, co tomu pomáhá a co překáží. Odpověď jsme zatím dostali z brněnské církevní z. š. Filipka
Přišli už k vám do školy ukrajinští žáci? Kolik jich je a jaký poměr to k celkovému počtu žáků představuje?
Filipka má bohužel velkou nouzi o místa ve třídách, takže ačkoli ministerstvo umožnilo přijímat ukrajinské děti nad rámec povolené kapacity (resp. zákonem Lex Ukrajina uvolnilo a maximálně zjednodušilo úřední proces navýšení kapacity školy), ukrajinské děti jsme přímo do školy zatím přijmout nemohli.
Místo toho jsme využili možnosti otevřít tzv. adaptační skupinu, což je Ministerstvem školství financovaný způsob, jak dětem zajistit náplň volného času spojenou s učením se češtině. Jde o program na nejbližší období (maximálně do konce srpna), než se vyjasní, zda tu budou zůstávat trvale a než případně najdou místo ve škole. V našem pojetí (zadání MŠMT je dosti volné) jde o osm hodin denně, přičemž v první půli dne mají děti výuku češtiny, proloženou výukou v ukrajinštině, pak oběd v jídelně a ve druhé půli mohou trávit čas v naší školní družině, spolu s našimi dětmi, účastnit se našich kroužků, hrát si na dvoře a podobně.
Dětí je 16 ve věku od 6 do 12 let a jsou moc milé. Nejsou ale žáky naší školy, skupina poběží jen do 1. července. Nevylučuji, že bychom od září několik dětí přímo do školy přijali, ale určitě jich nebude více než 4.
Nabízeli jste místa ve vaší škole aktivně, vyhledávali jste ukrajinské děti, nebo jste spíše čekali, až někdo na základě příslušných direktiv doputuje?
Adaptační skupinu jsme inzerovali a velmi rychle jsme ji naplnili.
Jak v této situaci probíhá spolupráce s dalšími státními institucemi? Podporují školy v integraci, nebo vás spíš hodily do rozbouřených vod, ať si poradíte sami?
Program adaptačních skupin a jejich financování prostřednictvím šablon ministerstvo připravilo hodně rychle, a jeho zavádění podporují i metodicky, webinářem a operativní možností se na nejasnosti doptávat. Za to zaslouží pochválit. Vyčleněné finance jsou přiměřené, i když se tak trochu počítá s tím, že lidé, kteří budou s dětmi pracovat, to budou dělat spíše dobrovolnicky. Z té částky, kterou na to dostaneme, zaplatíme dva půl úvazky dvěma ukrajinským učitelkám, nájem učebny, obědy pro děti i dospělé a něco málo zbude pro české dobrovolníky – spíše symbolicky… Nicméně je to koncipováno natolik velkoryse, že se nemusíme bát nějaké přehnané administrativní zátěže s tím spojené, což je dobře. Některé věci poněkud nejasné jsou, ale vzhledem k situaci je míra chaosu úplně přiměřená a přijatelná.
Můžete v této chvíli už vyhodnotit, co se daří, co by bylo potřeba ze strany státu nebo čím by vás mohlo podpořit církevní společenství?
Nejvíc potíží jsme řešili v otázce zaměstnání ukrajinských učitelek – doteď je například nejasné, zda díky tomu půlúvazku u nás nepřijdou o sociální dávku… Za tu práci jsou vděčné, my jim více dát nemůžeme, ale na vyžití to určitě nestačí… Také jsem nenašla dvojjazyčné vzory pracovních smluv (dohod), ale je možné, že jsem dobře nehledala nebo že už někde visí… To jsou věci, které hodně zdržují, dlouhé a pracné hledání informací na internetu – tady je na straně různých ministerstev stále co zlepšovat.
K podpoře od církve – k dětem nám stále schází čeští lektoři…
Bylo by taky krásné, kdyby třeba dětem z naší skupiny někdo nabídl nějaké aktivity na prázdniny, ministerstvo tyto adaptační skupiny bude financovat i o prázdninách, ale my to v létě zajišťovat nemůžeme. Mohli bychom maximálně pomoci se zastřešením nebo poradit s čerpáním financí.