Číslo
Za rána poutník přišel do kraje
cos neznámého v dálce hledaje.
Tragiku žití cítil, jeho hlad.
A přál si nacházet a rozdávat.
Hořely louky květy prostými
a hory, hory čněly za nimi.
Vše podmanit, vše porodit v tom dnu,
několik jisker dát jen ze svých snů.
Míjely louky. Moří nespatřil.
Dech lesů vyvál, den se rozšeřil.
A posléz bylo vše, nač vzpomínal:
několik srdcí našel a své dal.
Antonín Sova (Lyrika lásky a života)