aneb adepti církevního azylu
Cesta za úspěchem nebyla jednoduchá
Dovolte mi představit Vám přítele, kterého znám od jeho příletu do Evropy v roce 2010, říkejme mu třeba Said. V příštím roce zakončí maturitou poslední ročník prestižního gymnázia Open gate, odkud má v plánu zamířit na některou z lékařských fakult v ČR nebo jinde v Evropě. Po třech letech v ČR mluví obstojně česky, perfektně anglicky a francouzsky.
Saidova cesta za úspěchem nebyla jednoduchá. Pochází ze Somálska, kde se narodil v roce 1994, rok po neúspěšné intervenci vojsk OSN, realisticky ztvárněné ve filmu Ridleyho Scotta Black Hawk Down, v zemi stižené chudobou, hladomory a válečnými konflikty. Jeho otec zemřel v roce 2002 a starost o rodinu tak převzal strýc. Said měl štěstí, smrt se mu na rozdíl od jeho sousedů a blízkých vyhýbala, když mu však v roce 2010 hrozilo nucené odvedení do milice Al Šabáb, která ovládá části země a bojuje proti oficiální vládě, rozhodl se odejít do Evropy. Nucené verbování dětských vojáků je v Somálsku rozšířený problém a jeho případy jsou pravidelně hlášeny mezinárodními organizacemi, které v zemi působí.
Vzhledem k tomu, že somálské pasy kvůli častému falšování Česká republika a další státy Evropské unie neuznává, je pro běžného Somálce nemožné dostat se do Evropy legálním způsobem. Saidovi tedy nezbylo nic jiného než využít služeb převaděče, kterému za cestu zaplatil Saidův strýc.
Po příletu do Evropy byl na letišti Praha Ruzyně zadržen cizineckou policií. Protože u sebe při zadržení neměl české vízum ani žádný cestovní doklad, bylo mu uloženo vyhoštění na 1 rok, uhrazení poplatku 1 000 Kč a byl umístěn do přijímacího střediska Ministerstva vnitra přímo na letišti.
Said měl to štěstí, že do Evropy přiletěl jako nezletilý bez rodiny, a nemusel proto jako ostatní žadatelé o azyl putovat do pobytového tábora, ale pár dní po zadržení putoval do dětského domova specializovaného na cizince. Tam se mu kromě vyššího životního standardu než v pobytovém středisku (hlavně první rok, kdy mají žadatelé o azyl zakázáno pracovat a musí vyžít jen z životního minima) dostalo také intenzivní výuky češtiny a zařazení do střední školy.
Kromě somálštiny hovoří Said také anglicky a francouzsky, takže v ČR mohl začít navštěvovat 2. ročník francouzského lycea. Následně mu nadační příspěvek zajistil zaplacení studia na gymnáziu Open gate, kde studuje s výborným prospěchem.
Po dosažení zletilosti se jeho opatrovnici z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), právničce Zuzce Jeřábkové, podařilo dosáhnout zrušení správního vyhoštění a udělení trvalého pobytu. Následně Said opustil dětský domov, našel si ubytování v přechodném bydlení pro mladé uprchlíky, které provozuje OPU v Praze na Černém mostě, a v současnosti se intenzivně připravuje na maturitu z osmi předmětů a zkoušky na lékařskou fakultu.
Said je muslim, sunnita, několikrát denně se modlí a přísně dodržuje Ramaddán. Přesto ho nedávno pobavil vtip o vybuchujícím slimákovi, který byl vlastně muslimák, jindy jsme spolu s nadhledem přemýšleli, kdy bude jíst a pít muslim na severním pólu, když vyjde Ramaddán na polární den.
Držím Saidovi palce, ať se mu dál daří. Držím palce i ostatním cizincům, kteří tu chtějí bydlet a pracovat, i když zrovna nemají takové štěstí v neštěstí jako on.
Tomáš Knězek, sociální pracovník v Organizaci pro pomoc uprchlíkům, o.s.