9/1995

(K polemice Jana Fialy a na okraj práce „husovské komise“)

Do jisté míry právem se v sedmém čísle Protestanta pozastavil historik Jan Fiala nad tvrzením prof. dr. Kučery (CČH, děkan TF UK) a člena paulánského řádu dr. Holečka (sekretář „Komise pro studium problematiky, spojené s osobností, životem a dílem Mistra Jána Husa při české biskupské konferenci“ – dále jen „husovská komise“) v Lidových novinách o tom, že snad teprve nyní má být o Husovi a jeho učení, zejména teologickém, vytvořen historicky věrný obraz, zatímco dodnes máme k dispozici jen mýty a klišé.

Vznik moderních národů v Bosně a Hercegovině, >resp. na území obývaném dnešními Srby, Chorvaty a Bosňany, je svým způsobem v rámci Evropy jedinečný. V průběhu jejich formování v období národního obrození (od II. poloviny 19. století) totiž došlo k téměř naproté identifikaci národa. a náboženství. Tuto identifikaci lze přirovnat k identit ikact národa a náboženství v případě Židů, ba dokonce může jít ještě dál: tak třeba překvapený Cech ve venkovských oblastech Bosny může ještě dnes zjistit, že je Chorvat (míněno katolík). V takové paradoxní situaci jsou Češi, Maďaři, Němci apod.

Ani bych neřekl, že listí
opadalo jako dnes už jednou
a že je čas, kdy třeba vyměřovat
základy k novému domu.
Ale oni už zastoupili cestu
tím, že postavili plot
silou záští a s chlupy na prsou
zježenými zpaměti
při žárovce bez stínidla,
takže to vybledlo Někde
padají ořechy… A je to historik,
který vylepuje plakáty,
a básník je strhává…