Kromě toho, že můžeme připojit některé informace ohledně alespoň dvou podniků, v nichž máme svůj podíl díky investici kuponů ve druhé vlně kuponové privatizace, vám chci dnes sdělit nejdůležitější závěry z jednání Výboru sdružení (jeho význam a roli každý z členů Klubu zná ze stanov sdružení, které dostal nedávno). Výbor sdružení se sešel v Praze v pátek 8. září 1995.
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
(takzvanými). Jsou hrozně zaměstnáni zatracováním sebe sama i jiných nebo kázáním či – v horších případech – zabíjením pro Krista. Nejenže mu nerozumí, ale ani aspoň nezkoušejí chovat se jako on. Zdá se mi, že jedinými křesťany byli gnostici, kteří věřili v sebepoznání, tj. ve snahu stát se Kristem, dosáhnutí Krista uvnitř sebe. Christ, koneckonců, je řecky světlo.
Rozhovor s Oskarem Cullmannem
prosloveno při příležitosti ukončení školního roku na Církevní konzervatoři v Kroměříži
Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný. (1Tm 4,15)
Ne, nejde o projev dinománie, jedná se o veleještěry ryze české – brontosaury. Nemají ničitelské choutky kolegů z druhohorních parků, naopak – už dvacet let se věnují ochraně přírody a kulturních památek.
Existuje u nás náboženství „bahai“?
Toto setkání, nazývané podle sboru ČCE, okres Semily, se konávalo v době minulé jednou, dvakrát či třikrát do roka na různých místech. Setkávali se tu faráři, vikáři, diakoni a další pracovníci, na které se většinou nedostávalo slovo v oficiální struktuře církevní práce.
rozhovor s Hansem Küngem
Toto interview přetiskujeme z Lufthansa Bordbuch 5/91 v překladu Lenky Mertové.
A je to tady. Na pražském Výstavišti, v někdejším Parku kultury a oddechu falešného proroka zářných zítřků Julia Fučíka se usídlil soubor se superhvězdným představením o Ježíši Kristu. Už toto umístění svádělo k podvědomým obavám – nevyzní české představení jinde proslulého muzikálu jako laciné potvrzení toho, že teď má pro změnu recht církev?