Po delší době otvíráme překladatelský klub Protestanta, tentokrát nad jedním z textů, které autoritativně stavějí ženu do podřadného postavení. Původně bylo připraveno jako ranní pobožnost pro Farářský kurz 25. ledna 2017
Biblický text, který nás dnes může inspirovat, čteme v 1 Tm 2,7–15:
Křesťanství okořenilo moje dětství dvěma praktikami. Někdy před mým třetím rokem mně moje maminka naučila modlit se, ukázala mi rituál, který jsem potom sama před spaním každodenně opakovala. Modlitba tlumila můj dětský strach a úzkosti. Doslova jsem v ní probírala problémy svého dne s Bohem, jehož odpovědi jsem v té době cítila přicházet.
***
Ó nebe, nebe, uvidím tě v snách!
Nevěřím, že jsi navždy osleplé
a že den shořel jako bílý arch:
jen trocha kouře, trocha popele!
1911 Osip Mandelštam
(přeložil Jan Zábrana)
Každý kouká jen na svůj výdělek, peřinu a břicho. Režim se volí takový, jaký je. A to neříkám z nějakého rozhořčení. Už jsem o tom dlouho přemýšlel. A výsledek voleb, i když se o to všechno zajímám, je, že mě nemůže rozházet.
V první polovině září poletí Divoké husy podat své pomocné křídlo do Domova sv. Karla Boromejského, který zajišťuje péči o seniory na přechodnou dobu.